Na jihu Moravy, v krajině řek a vinohradů, se nad vesnicí Mušov stahují mraky války. Život se tu pomalu mění v tiché napětí mezi Čechy a Němci, kdysi tak blízkými sousedy, kteří po generace sdíleli jednu půdu i jeden osud. Když válka skončí, staré jistoty se rozpadnou. Němečtí obyvatelé musí odejít, jejich domy obsazují noví příchozí a krajina si tiše ukládá paměť všech, kdo tu kdy žili. Ještě
Štěpán Gavenda převedl z lehkomyslného vzdoru své známé přes hranice do Německa a tím si uzavřel cestu domů. Zanechal tady svou těhotnou snoubenku Selmu. Stává se chodcem-kurýrem, nejdříve pašuje cigarety a převádí lidi, později ho získá americká CIC ke špionážní činnosti na našem území. Naverboval ho František Bogataj, jehož taky z Československa převedl. Štěpán Gavenda patřil k
V knize výmluvně nazvané Komedie s Báthoryčkou rozvíjí autorka skutečný příběh falešných filmařů. V roce 1961 přijeli do Čachtic Emil Baniek a Ladislav Fabius , aby tady fiktivně natočili film podle románu J. Nižňánského Báthoryčka. Oba podvodníci tak mohli rozjet recesi, jak později nazvali své počínání, a zneužít pohostinnosti obyvatel, využit jejich naivního nadšení, že mohou ve filmu
Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po "dobrovolném" odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze
Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou - hladomory, války, epidemie, politiku… Román je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou
Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou – hladomory, války, epidemie, politiku… Román Podvedení je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou
Anna Strnadová, držitelka Literární ceny týdeníku Reflex, se ve své nové knize inspirovala životem nejproslulejší české autorky Boženy Němcové. S pomocí tajemného mecenáše prožívá Němcová konečně důstojný a šťastný život. V reminiscencích se autorka vrací k dětství a mládí Němcové, k osudovým láskám, ale také k jejímu pozdějšímu rodinnému životu s manželem Josefem a vztahu k jejím dětem. Celým
Tragický příběh tesaře, smolaře a posléze psance a vězně Maxla Novotného ze Žďáru zavede čtenáře do druhé půli devatenáctého století, do nelehkých dob, kdy v českých vsích práce nebyla a zbýval jen hlad, vojna, zoufalství, zrada a zločin. Silný příběh o zpřetrhaných vazbách jedné mladé rodiny, o velkých zklamáních a trpělivém čekání doplňují obrazy z každodenního života obyčejných lidí žijících
V časové návaznosti na básnickou prvotinu s názvem Opožděně přichází nyní Anna Strnadová s dalším debutem, tentokrát z oblasti beletrie, s povídkovým souborem Prohry. Samotný název je symbolický, naznačuje příběhy lidí, kteří se ocitají na osudové hraně, kdy osobní výhra se často mění v debakl, a naopak prohra ve zdánlivé či skutečné vítězství. Autorčin svět má přitom řadu dějových a tematických
Třetí kniha Anny Strnadové V oknech červené muškáty umožňuje v novelistické formě zobrazit dějinný oblouk sahající od druhé světové války přes další perpetie až k dnešku. V tomto pojetí se odvíjejí lidské dramatické osudy zasazené převážně do podhůří Jesenicka. V baladicky laděném příběhu splývají obě roviny - společenská i osobní. Naděje na lepší společenský řád po skončení války a stejně tak