Mezi nemocí, umíráním a pokračováním života. Mezi deníkem, vzpomínkou, skutečností a snem. Mezi přijetím, úzkostí a černým humorem. Mezi nemocniční chodbou, rodinným domem a nočními vidinami se odehrává drama ztráty, které autorka ve své druhé básnické sbírce zachycuje s mimořádnou citlivostí i neuhýbající otevřeností.
Autorka staví své verše především na nevšedních zážitcích, které se jí v každodenním životě nějakým způsobem dotkly, jedním ze základních prvků její poetiky je přitom hra s jazykem. Aneta Plšková se pokouší o tvorbu originálních obrazů, mimo jiné rovněž prostřednictvím nevšedních asociací slov a slovních hříček. V rukopisu sbírky Zlom ruce za vaz využívá kromě češtiny i další jazyky, konkrétně