Dnes již legendární novelu Jeden den Ivana Děnisoviče autor promýšlel v Ekibastuzském pracovním lágru v zimě 1950–51 a její původní název zněl Šč-854 – Jeden den jednoho mukla. Postavu Ivana Děnisoviče vytvořil Solženicyn podle vojína Šuchova, který s ním bojoval za sovětsko-německé války, a podle vlastních zkušeností v lágru, kde pracoval jako zedník. Usnesení o uveřejnění novely bylo schváleno
Pruské noci jsou jediným básnickým dílem Alexandra Solženicyna. Tato bezvýhradná, značně autobiografická výpověď svědomí a pravdy vznikala v pracovních táborech někdy během padesátých let. Sotvakdo jiný z ruských básníků, nikoli jen těch ze Solženicynovy generace, vylíčil vítězného vojína jako normálního člověka s hříšnou duši. Z legendárního ruského hrdiny se tu stává i kořistník, násilník a
Toto významné umělecké dílo Alexandra Solženicyna nyní vychází již ve čtvrtém, doplněném vydání, které obsahuje v minulém vydání chybějící jmenný rejstřík. Je zde uveden i kompletní jmenný seznam všech dvou set padesáti pamětníků Souostroví, jejichž vyprávění, dopisy, vzpomínky, náměty a připomínky byly v tomto textu autorem využity. Kniha byla napsána na utajeném místě mezi lety 1958 a 1968.
Dnes již legendární novelu Jeden den Ivana Děnisoviče autor promýšlel v Ekibastuzském pracovním lágru v zimě 1950–51 a její původní název zněl Šč-854 – Jeden den jednoho mukla. Postavu Ivana Děnisoviče vytvořil Solženicyn podle vojína Šuchova, který s ním bojoval za sovětsko-německé války, a podle vlastních zkušeností v lágru, kde pracoval jako zedník. Usnesení o uveřejnění novely bylo schváleno
Dnes již legendární novelu Jeden den Ivana Děnisoviče autor promýšlel v Ekibastuzském pracovním lágru v zimě 1950–51 a její původní název zněl Šč-854 – Jeden den jednoho mukla. Postavu Ivana Děnisoviče vytvořil Solženicyn podle vojína Šuchova, který s ním bojoval za sovětsko-německé války, a podle vlastních zkušeností v lágru, kde pracoval jako zedník. Usnesení o uveřejnění novely bylo schváleno
Po více než třiceti letech od prvních Solženicynových próz jako Jeden den Ivana Děnisoviče či Matrjonina chalupa se po rozsáhlých projektech (Souostroví Gulag a Rudé kolo) jeden z největších ruských spisovatelů vrátil ke komorní literární formě. Vznikl tak soubor „povídek o dvou částech“, nazvaný Meruňková zavařenina. Jejich děj pokrývá téměř celé dvacáté století a zabývá se jak boji občanské či
Dnes již legendární novelu Jeden den Ivana Děnisoviče autor promýšlel v Ekibastuzském pracovním lágru v zimě 1950–51 a její původní název zněl Šč-854 – Jeden den jednoho mukla. Postavu Ivana Děnisoviče vytvořil Solženicyn podle vojína Šuchova, který s ním bojoval za sovětsko-německé války, a podle vlastních zkušeností v lágru, kde pracoval jako zedník. Usnesení o uveřejnění novely bylo schváleno
První české úplné vydání autorova stěžejního díla, odhalujícího a popisujícího poměry v sovětských komunistických koncentračních táborech, které se stalo synonymem politické a lidské obžaloby stalinismu. A. Solženicyn čerpá jak z vlastních zkušeností politického vězně, který prošel hrůzami Gulagu, tak z dobových dokumentů a mnoha autentických svědectví. Osud jednoho vězně, sledovaný a popsaný od