Jen málokterý současný umělec vzbuzuje takovou zvědavost jako Banksy: britský tvůrce street artu, který se stal globální celebritou, povýšil práci se šablonami a barvami ve spreji na společenskou a politickou výpověď, jež přesahuje svět umění. Jeho díla se nečekaně objevují na různých místech světa a upozorňují na utrpení a nespravedlnosti, jimiž jsou obvykle vystaveni ti nejslabší a přehlížení -
Banksy je legenda. Banksy je ikona. Banksy je názor. Banksy je životní styl, člověk, umělec a vizionář, který se dostal mimo škatulky konvenčního myšlení i společnosti. Jeho umění bylo možné vidět v ulicích mnohem dříve, než se o nějakém street art vůbec začalo mluvit a stalo se trendy. Jeho obrazy visely v nejprestižnějších muzeích umění světa. Vyzbrojen pouze šablonou způsobil revoluci v
Kreslení po zdi je umělecká forma stará jako lidstvo samo. Od známých jeskynních maleb ve francouzském Lascaux vede cesta k obrazům, jménům a zprávám vyrytým do kamene starověkými Římany a k dávným cestovatelům, kteří zanechali svá jména ve starých městech. Někteří lidé prostě musí zanechat nějakou stopu, oznamující „byl jsem tady". Tímto námětem byste naplnili de-et knih, ale protentokrát se
Eiffelova veža, Sacré Coeur, veža na Montparnasse, Víťazný oblúk... Známe miesta, ktoré figurujú v mnohých príbehoch, našich snoch či spomienkach na Paríž. Kto však môže povedať, že pozná mesto, čo má stovky tvárí a len jednu dušu? Uznávaná spisovateľka, scenáristka a umelecká fotografka Alessandra Mattanza, ktorá v knihe Môj New York (SLOVART 2016) zachytila mesto, čo nikdy nespí, očami známych
Paříži člověk podlehne snadno. Umí zařídit, že na ni nelze zapomenout: jednou provždy vám ukradne srdce. Zaryje se vám do paměti a zasáhne vás v hloubi duše. Z Paříže můžete odjet, ale zapomenout se na tohle město nedá. V Paříži člověk nežije, aby pracoval, ale pracuje, aby žil. Francouzská metropole je jako vážná hudba, jejíž nezměněné melodie zůstávají jedinečné i na nové partituře. Paříž není
New York je studnicí nesčetných příběhů. Kdo ho chce poznat, musí v něm číst jako v knize. Listovat jím stránku po stránce, prohlížet si obrazy ulic a učit se mu naslouchat. New York totiž není jen „městem tisíců světel", ale i tisíců hlasů. A když se tyto detaily, každodenní okamžiky pečlivě a trpělivě poskládají jako puzzle, vznikne obraz New Yorku. Pak jako mávnutím kouzelného proutku dostane