Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, v období před první světovou válkou zásadním způsobem ovlivňoval evropské i světové dění. Císařská politika barvitým způsobem popisuje složité vazby mezi evropskými velmocemi a ukazuje, jak Vilém II., František Josef I. a další klíčoví politici a diplomaté ovlivňovali směřování zahraniční politiky svých zemí. Dále připomene zostřující
Reformy z doby vlády císaře Mucuhita-Meidžiho (vládl 1867-1912) zasáhly většinu oblastí života japonské společnosti a nakonec výrazně přispěly k tomu, že se říše vycházejícího slunce na prahu 20. století zařadila mezi velmoci. Modernizace vedla k aktivizaci japonské zahraniční politiky, jejíž pozornost se zaměřila především na Koreu a Čínu. Po vítězné válce s Čínou v letech 1894-1895 se
Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku
Publikace od autora, který v roce 1998 získal literární cenu E. E. Kische KALF. Knížka je doplně-ná chronologickou tabulkou.
Lexikon obsahuje přes 1000 hesel k dějinám novověku. Jednotlivá hesla jsou věnována jak klíčovým událostem obecného významu, tak dílčím záležitostem jako byly války, bitvy, mírové smlouvy, konvence, mezinárodní krize, kongresy a konference, spojenecké svazky, aliance a spolky, spiknutí, povstání, politické strany a hnutí, zastupitelské sbory, církve atd. Lexikon je doplněn jmenným rejstříkem, kde