Jak můžou rodiče a kmotři pomoci dětem a dospívajícím s tím, aby důvěřovali Bohu a navázali vztah s Ježíšem Kristem? Odpověď není jednoduchá. Celé dobrodružství ovšem začíná křtem a pokračuje. Křesťanství není kouzelný proutek, který by chránil člověka před omylem. Je to spíš velká opora, jež stojí na Boží lásce a věrnosti a na zkušenosti církve ze dvou tisíciletí dějin. Díky němu zakoušíme
Drobná příručka z pera známého kněze Aleše Opatrného pomůže rodičům a kmotrům představit si, co znamená křest dítěte pro jeho život a jeho vztahy. Seznamujeme se s tím, co si od křtu lze slibovat, co čeká na rodiče a přítomné při obřadu křtu a co je třeba zařídit, abychom se vyhnuli zbytečnému stresu. Křest je základem pro jedinečný vztah Boha k člověku a člověka k Bohu. Tato publikace
Kniha Aleše Opatrného se věnuje především současnosti pastorální praxe. Vychází z přesvědčení, že úkolem pastorace není pouhé opakování správných zásad a jejich aplikování do života lidí, ale porozumění životu současníků a přibližování evangelia v různých situacích. Vybraná témata, jako např. situace křesťana v současné euroamerické civilizaci, oblast rodiny a výchovy a trvalý úkol křesťanů
Chcete svůj život v manželství postavit na spolehlivých základech? Máte strach, že váš vztah nevydrží? Tato užitečná příručka nabízí léty prověřenou, a přitom i dnes platící zkušenost s vytvářením a budováním manželství a rodiny, a to nejen v katolické církvi. Autor připravoval na manželství stovky párů. Dodával jim důvěru v to, že lze vytvořit dobré a stabilní manželství, které není jen
Doc. Ing. Aleš Opatrný, Th.D. je kněz pražské arcidiecéze. U nás i na Slovensku je známý jako vyhledávaný duchovní doprovázející, přednášející a exercitátor. Je autorem řady knih, z nichž některé napsal záměrně popularizačním stylem jako právě vydáva né Výzvy stárnutí . Z úvodu autora: „ Byli jsme mladí, a už nejsme. Ledacos nás bolí, a pokud ne sami na sobě, tak na svých vrstevnících
Dárková publikace obsahuje hrst zamyšlení nad manželským slibem, krásné fotografie a motivační citáty na téma manželství a partnerských vztahů. Slib, který si manželé vzájemně dávají během svatebního obřadu, není něčím chvilkovým, co vyprchá, ale programem na celý život, k němuž je dobré se vracet.
Kniha Ako potešiť spovedníka je určená každému človeku, ktorý pristupuje k sviatosti zmierenia alebo sa ešte len odhodláva. Kňaz Pražskej arcidiecézy Aleš Opatrný upozorňuje na fakt, že v spovedelnici sa stretávajú dvaja hriešnici odkázaní na Božiu milosť a poukazuje na skutočnú hodnotu odpustenia, ktoré prichádza v ruke v ruke s rozhrešením počas udelenia sviatosti. Poskytuje zdravý a úprimný
Aleš Opatrný je známý jako plodný autor duchovních knih, „doprovázeč“ a zpovědník i jako přednášející na (nejen) charismatických konferencích. Celý jeho životní příběh ale zná málokdo. V knižním rozhovoru s Tomášem Kutilem dává nahlédnout do svého soukromí, zázemí i názorů. Dozvídáme se, z jaké rodiny pochází, jak hledal víru i své místo ve světě, co pro něj znamenalo veslování a práce ve fabrice
Kniha Aleše Opatrného se nezabývá evangelizačními postupy a doporučeními, jak konkrétně evangelizaci v těch nebo oněch podmínkách vést. Snaží se podněcovat k přemýšlení zejména o trojici úzce souvisejících zásadních pojmů - evangelizace, víra a charakteristiky současné společnosti. K tomu patří také úvahy o dnešní cestě církve a o laicích jako důležitých činitelích v oblasti evangelizace.
Svátost smíření je krásná část kněžské služby. Člověk při ní zažije nejedno úžasné Boží působení. Hodně se také při této službě naučí o Bohu i o lidech. Někdy jsou kajícníci takřka fascinováni svými hříchy a jejich vyznáváním, a nikoli živým Bohem. Dospělí lidé někdy přijímají tuto svátost jako v dětství; v dospělosti už s tím nic dalšího neudělali. Někteří křesťané ke zpovědi ani nepřijdou,
Aleš Opatrný (* 1944), kňaz Pražskej arcidiecézy a zakladateľ Pastoračného strediska pri PA, je známy aj na Slovensku ako vyhľadávaný prednášajúci a exercitátor. Ako vynikajúci a triezvy znalec človeka, aj v tejto knižke upriamuje pozornosť čitateľa na to, čo je v sviatosti zmierenia podstatné. Búra falošné prístupy k spovedi, prináša nové spovedné zrkadlá a usiluje sa poukázať na to, že spoveď
Příprava na manželství z pera P. Aleše Opatrného se nabízela po mnoho let jako pomůcka pražského Pastoračního střediska a posloužila již bezpočtu snoubenců a manželských párů. Ani po letech neztratila svou aktuálnost, proto autor na základě svých zkušeností z pastorace text upravil a doplnil, takže vychází poprvé v knižní podobě. „Ten, kdo žije dlouho v manželství, ví, že bez odpuštění to
Čemu mám vlastně věřit? Tuto otázku si dnes člověk klade možná ještě intenzivněji než v dobách minulých. Někdo věří všemu možnému, jiný nevěří ničemu. A čemu má věřit katolík? „Tomu, co je v katechismu,“ odpoví zřejmě klasicky vychovaný křesťan. Ale kde se to tam vzalo, jak se to tam dostalo? A je tam všechno podstatné? A jak souvisí katechismus s Biblí? Tak nám vyvstává otázka po pramenech naší
I když je hlavním polem zkoumání a popisu problematiky manželství a rodiny v této knize teologie, neomezuje se pouze na ni. Naopak ve snaze přispět k hlubšímu pochopení okolností, v nichž křesťané dnes svá manželství a rodiny, chce zprostředkovat širší pohled na využití výsledků bádání různých teologických i neteologických disciplín. Jan Sokol připomíná, že dnešní rodina žije v jiných životních
Kniha obsahuje následující studie odborníků z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy: Co soudí církev o člověku? Pokus o shrnutí základních prvků nauky církve o člověku (Dřímal); Psychické problémy a psychická nemoc v pastorační praxi (Bartůšková); Pastorace věřících křesťanů s psychickými potížemi (Opatrný). Publikace je doplněna několika krátkými exkursy doc.
Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou. Nejde zdaleka jen o opakovaně konstatovaný nedostatek kněží v mnoha zemích, ale o zodpovědné využívání Božích obdarování pro život církve. Všichni pokřtění mají účast na kněžském, prorockém a královském úřadě Kristově. Z toho
V zásadě všichni vážně nemocní potřebují chápající lidskou blízkost, rozhovory a posílení toho, co je v jejich životě hluboké, nosné a cenné. Tedy péči o to, co dnes zpravidla nazýváme spirituálními potřebami a spirituální oblastí. Poskytovatelé spirituální péče jsou lidé s různou náboženskou zkušeností a s různou církevní praxí. Přesto jsou v mnohém ve velmi podobné situaci. Proto se autor v
V současné pastoraci se vyskytují čím dál častěji problémy lidí, které souvisejí s vírou, ale nejsou řešitelné jen cestou zbožnosti, svátostné praxe a sdílení v křesťanském společenství. Nemůže před nimi unikat ten, kdo chce naplňovat zásadní výpověď konstituce O církvi v dnešním světě 2. vatikánského koncilu: Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak