Ve společenství bohů a hrdinů

Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí.

Šíře dané problematiky je obrovská, protože takřka všechny paláce a zámecké komplexy, které byly v průběhu barokního období dekorovány, nesou na svých stropech či stěnách mytologickou látku. V rámci publikace se pozornost obrací k výzdobám venkovských šlechtických sídel v rozmezí let 1650–1690, které ukazují, že mytologická tematika sleduje několik důležitých ideových rovin. Příběhy antických mýtů a postavy antických bohů odkazovaly nejen k narativním schématům samotným, ale reprezentovaly přírodní síly a pohyby astrálních těles, připomínaly odvážné skutky velkých mužů a ctnostných žen, a především plnily reprezentační strategie aristokratů 17. století. Objednavatelé skrze mytologické syžety prezentovali velikost svého rodu či vojenské úspěchy s odkazem na legitimitu svého postavení v rámci společenských a mocenských struktur. Ke stejným účelům sloužily také početné svatební alegorie, oslavující nově nabytá území skrze sňatkovou politiku a vyjadřující víru v pokračování rodové kontinuity.