Co je architektura a jaká by měla být?
Jaké škody na ní napáchala čtyři desetiletí komunismu a jaké modernistická avantgarda?
Jak společnost ovlivňuje kvalitu vystavěného prostředí?
Co nás odlišuje od západních zemí a proč se u nás nestaví?
Jsou naše města v ohrožení?
Má architekt společenskou zodpovědnost?
Vytváříme zateplením budov udržitelné a zdravé prostředí?
Jaký je vztah architektury a umění?
Jak bychom se měli inspirovat minulostí?
Lze být v dnešní architektonické tvorbě současně konzervativní i moderní?
Na tyto a mnoho dalších otázek o aktuálních problémech architektonické a urbanistické praxe se pokouší odpovědět tato kniha. Petr Pelčák (1963) je architekt, pedagog, autor a spoluautor řady odborných i populárně-naučných publikací. Je členem a spoluzakladatelem spolku Obecní dům Brno.
„Petr Pelčák se kromě úctyhodné projekční tvorby věnuje již od svých studií historii, teorii a kritice architektury… Jeho texty, publikované například v posledních letech v časopise Kontexty, je možné zařadit vedle takových teoretiků, jakými byli Ladislav Žák, Karel Honzík ad. Tedy do skupiny autorů, kteří s rozhořčením analyzovali na pozadí celospolečenské diskuse úpadek urbanismu a architektury a současně hledali cestu k nápravě… Jeho psaní je nezřídka tvrdé, bolestné, pobouřené, ale nabízí také cesty z krize — mimo jiné odkazy k tvorbě takových osobností, které již v hloubi minulého století dokázaly vtisknout modernismu tolik postrádaný řád a kontinuitu.“ Pavel Zatloukal, historik umění a architektury
„Petr Pelčák patří nepochybně k nejvýznamnějším architektům současné české scény. Není však jen vynikajícím architektem-praktikem. Reprezentuje totiž poměrně úzký okruh našich architektonických osobností, které pokládají za svou povinnost vyjadřovat se k problémům architektury a urbanismu také teoretickými, kritickými, ba i uměleckohistoricky laděnými texty. V nich se ostře vyjadřuje k problémům současné architektonické tvorby u nás i ve světě. Jeho názory jsou výborně zformulované a vyznačují se velkou myšlenkovou hloubkou, jsou však i velmi vyhraněné, a provokují tak každého čtenáře k zamyšlení a někdy i k polemice.“ Rostislav Švácha, historik a teoretik architektury
„Petr Pelčák patří ke generaci, která vstupovala do profesního života na přelomu osmdesátých a devadesátých let a velmi brzy dostala příležitost samostatně projektovat a stavět. Jako u ostatních členů architektonického spolku Obecní dům Brno, který Pelčák zakládal, mají jeho postoje zřetelnou hodnotovou orientaci, která se propisuje do jeho tvorby. Mezi její charakteristické rysy patří hledání nových možností interpretace architektonické a stavitelské tradice, respekt k místu a kontextu i zájem o materiálovou a řemeslnou stránku stavění. Pelčák svou tvorbou dokazuje paradox, že je možné být konzervativní a moderní zároveň. Jeho architektura se vyznačuje solidností, která však není usedlá: klasickou tradici, hladkou modernistickou eleganci i inspiraci architekturou anonymních stavitelů dovede přetavit v soudobý a funkční nový celek. Jeho domy dobře slouží lidem mimo jiné i proto, že jsou pro ně čitelné a neztrácejí lidské měřítko ani tam, kde se zdá být vzhledem k velikosti stavby předem vyloučené. Podobnou ohleduplnost jako k člověku prokazují i k místu a krajině. Není divu, že Pelčákovy realizace získaly domácí i mezinárodní ocenění a několik nominací na Evropskou cenu za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award.“ Jana Tichá, teoretička a kritička architektury
