Město na řece Loučné má mnoho tváří. Je historická, ale i moderní. Význam historické Litomyšle byl ještě umocněn 1. prosince 1999, kdy byl zdejši zámek spolu s okolím na „zámeckém návrší“ zapsán do Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Zámecký areál, který spolu se sousedícím piaristickým kostelem a klášterem tvoří hlavní dominantu města, si uchoval své prostředí nezměněné od počátku 19. století a je jednou z nejvýznamnějších památek renesance u nás. Budova, stojící na místě gotického biskupského hradu ze 14. století, rozvíjí do monumentální podoby typ italského paláce s arkádovým dvorem, třemi nádvořími, třípatrovými klenutými arkádami, bohatě členěnými štíty a komíny. Interiéry zámku byly upraveny v pozdním baroku a raném klasicismu a doplněny bohatou malířskou výzdobou. Unikátně se z této doby dochovalo zámecké divadlo včetně souboru malovaných kulis a dekorací. K zámeckému areálu patří kromě parku i původně renesanční pivovar, který byl v první třetině 18. století barokně přestavěn Františkem Maxmiliánem Kaňkou, dále jízdárna, konírny a kočárovna. Město Litomyšl má ovšem ještě jinou pozoruhodnou prioritu, současnou architekturu. Raně novověké uměni a kultura se v něm setkávají s vysoce kvalitní současnou architekturou a uměním a vytvářejí tak přinejmenším ve středoevropském prostředí určitě ne tak obvyklý celek. Toto sepětí raného novověku i současnosti představuje a zdůrazňuje právě tato publikace. Autoři publikace „Litomyšl (se spolutitulem) Zámecké návrší“ čele s editorem Prof. PhDr. Jiřím Kroupou přibližují čtenáři na 120 stánkách knihy historii a měnící se podoby města, hradu, zámku a celého zámeckého návrší s měnícími se majiteli. Klášterní projekty, jejich tvůrce, sochaře, malíře. Zámecké divadlo a další stavby. Na závěr potom pozoruhodnou proměnu města v posledních desetiletích. Texty jsou bohatě ilustrované historickými obrázky i současnými fotografiemi Jiřího Podrazila.
