Kniha se od vřelých vzpomínek na přátelství ve zbrani poněkud liší. Je o věcech neveselých. O leteckých nehodách,katastrofách, o jejich lidských obětech, které postihovaly naše letectvo v období prvých dvaceti let po vzniku našeho samostatného státu v roce 1918.
Autor 1.dílu se rozhodl napsat knihu, která dosud nebyla v Československu předtím ani nyní v souhrnu vydána. Když začal studovat 80 až devadesát let staré dokumenty, příkladnou měrou a starostlivostí ošetřené a uložené, byl sám překvapen, kolik mladých lidí, pilotů, pozorovatelů a dalších osob, často i nezúčastněných zahynulo během prvních dvaceti let nové republiky. A proto se rozhodl o tom vydat svědectví.
Když zjistil, jak rozsáhlé je to téma, plné tragédií, rozhodl se, že celý dokument rozloží do třech částí a to na období od vzniku republiky až do března 1939, vynechá 2.svěrovou válku, která je dobře a podrobně zpracovaná a zaměří se na poválečnou období republiky a jejího letectva od roku 1945 až do konce roku 1965 a třetím dílem se bude zaobírat událostmi od roku 1966 až do roku 1990.
Vlastním nákladem a za nesmírných problémů předkládá po několika letech studií materiálů dokument v podobě 1.dílu, zahrnující roky 1918 až 1939. Čtenář si po přečtení může učinit vlastní názor, kolik bylo do této oblasti věnováno peněz a úsilí a kolika životy byla celá tato záležitost zaplacena. Nejedná se o žádný román, ale skutečná, tragická fakta, která na konci prvního dílu ukazuje, že to všechno stálo stamiliony korun a bylo zaplaceno stovkami životů. Popisuje den ze dne, měsíc po měsíci, rok po roku nesmírné tragédie, které vedly ke ztrátě lidských životů jak létajícího personálu, ale také i naprosto nezúčastněných osob, mužů, žen i dětí, aniž mnohdy byly objasněny příčiny těchto tragických událostí.
A čtenář si na konec může položit otázku – bylo to všechno nutné? A proč?
