Matky psychoanalýzy

Psychoanalýza nemá jen svého otce ve Freudovi, ale také své matky - psychoanalytičky, spjaté s jejím vývojem a proměnou.Janet Sayersová, britská psychoanalytička a psycholožka, ve své zajímavé knize (orig. Mothering Psychoanalysis) barvitě vykresluje životopisné portréty čtyř žen - slavných psychoanalytiček - Heleny Deutschové, Karen Horneyové, Anny Freudové a Melanie Kleinové. Píše poutavě a pravdivě, nezamlčuje negativní fakta o jejich životě a práci, ani problematické stránky jejich osobností. Nijak je neidealizuje, otevřeně vypráví jejich příběhy a jasně ukazuje propojení života s dílem těchto žen. Sayersová ukazuje, jak tyto ženy otevřely nové obzory v psychoanalýze díky tomu, že dokázaly zreflektovat jak své osobní zážitky, tak i svou bohatou klinickou zkušenost s dětskými i dospělými pacienty. Především jejich zásluhou obohatila psychoanalýza své zaměření otcovské o zaměření mateřské. V dalším vývoji psychoanalýza rozšířila své původní dominantní zaměření na mužskou sexualitu a vztah s otcem o systematické zkoumání vývoje vztahu dítěte k matce a matky k dítěti. Toto zkoumání probíhající v psychoanalýze i v klinickém psychoanalytickém výzkumu osvětlilo faktory, které v tomto vztahu přispívají ke zdravému psychologickému růstu dítěte a naopak ty faktory, které jej brzdí a narušují (a tak se stávají základem neurózy nebo poruchy osobnosti). K mateřské dimenzi psychoanalýzy také přispěla skutečnost, že psychoanalytičky, o nichž Sayersová píše, také zreflektovaly vlastní vztah k matkám i své analytické zkušenosti s ženskými pacientkami, které na ně obraz svých matek nevědomě přenášely. Navíc všechny, až na Annu Freudovou, měly své děti a podrobily svou mateřskou zkušenost důkladné analýze i tvořivému teoretickému zpracování.