Korespondence českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (18381915), dochovaná v nemalém množství v jeho osobním fondu, uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, je odrazem rozsáhlých vědeckých, pedagogických, publikačních, redakčních, organizačních i politických aktivit svého pisatele a okruhu jeho kolegů, přátel či známých. Nejpočetnější, ale nepochybně i nejzajímavější je korespondence vedená s českými historiky, která zahrnuje dopisy jak Kalouskových kolegů z univerzity a fakulty starší i mladší generace a jeho žáků, postupně se etablujících na poli historické vědy, tak historiků regionálních, archivářů z různých typů archivů, včetně tehdy privátních, a ne vždy snadno přístupných, středoškolských profesorů, muzejních a knihovních nebo i vlastivědných pracovníků či zapálených amatérů. Druhý svazek edice obsahuje dopisy celkem šedesáti osob, týkající se nejrůznějších záležitostí. Mezi nejzajímavější, ale i nejrozsáhlejší soubory patří korespondence s Kalouskovými žáky, zvláště pokud přibližuje jejich zkušenosti ze zahraničních pobytů (J. Bidlo, V. Kybal, J. V. Šimák, Č. Zíbrt), často však obsahuje i různé rady od jejich učitele, vztahující se k jejich dalšímu působení, a prozrazuje nejen Kalouskův zájem o jejich činnost, ale mnohdy i velmi vřelý vztah.
