Zákon o státním občanství

Právní úprava státního občanství České republiky, jeho nabývání a pozbývání, jeho prokazování a dalších souvisejících otázek prošla k počátku roku 2014 zásadní a komplexní úpravou. Právní úprava do té doby obsažená ve dvou klíčových zákonech byla sjednocena do jediného předpisu, a to do zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). Ke změně právní úpravy došlo po relativně dlouhé době 21 let. Ve srovnání s jinými oblastmi řešenými právem se však problematika státního občanství vyznačuje vyšší mírou stálosti a neměnnosti. Důvodem aktuální změny právní úpravy byla spíše postupná změna přístupu České republiky k některým otázkám spojeným se státním občanstvím než změna politických poměrů, což lze při pohledu na vývoj právní úpravy státního občanství pozorovat jako častý důvod změn v této oblasti.

Přijetím současného zákona o státním občanství došlo k opuštění negativního postoje České republiky vůči bipolitům, tedy osobám s dvojím či vícerým státním občanstvím. Pro aktuální právní úpravu je tak příznačné, že pro nabytí českého občanství již není třeba pozbývat stávající státní občanství a dále, že pozbytí českého občanství bude již napříště možné jen na základě výslovně projevené vůle české občanství pozbýt. Současný právní předpis je také mnohem rozsáhlejší co do svého obsahu a řeší i řadu otázek dříve neřešených. To lze ilustrovat na mnohem podrobnějším a současně i mnohem přísnějším stanovení podmínek, které je nutné splnit pro udělení českého občanství.

Přesto však zákon i nyní nechává řadu otázek nevyřešených a naopak jeho obsáhlejší znění pak v řadě případů může být spíše na škodu tím, že umožňuje více výkladů.

Se všemi takovými otázkami se komentář k zákonu o státním občanství snaží vypořádat. Komentář se ve značné míře zaměřuje na úpravu nabývání a pozbývání českého občanství, a to především na problematiku nabývání českého občanství jeho udělením, což lze jistě považovat za nejsložitější oblast, kterou zákon řeší.

Publikace je určena nejen pro odbornou veřejnost z řad advokátů a dalších subjektů poskytujících právní poradenství cizincům majícím zájem žít v České republice, ale je jistě vhodná i pro zástupce nejrůznějších složek států zabývajících se problematikou státního občanství, které v ní mohou najít užitečného pomocníka při výkladu jednotlivých ustanovení zákona. Komentář může využít i laická veřejnost, a to především buď přímo cizinci, kteří mají zájem nabýt české občanství, nebo spíše přátelé či rodinní příslušníci těchto cizinců, aby lépe mohli porozumět problematice nabývání českého občanství a nejen této problematice.