Egon Hostovský a jeho radosti života

Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů skládá dohromady mozaiku životního příběhu významného českého romanopisce a přináší množství dosud nepublikovaných archivních fotografií. Spisovatel Egon Hostovský (1908 Hronov - 1973 Montclair, USA) pocházel z rodiny drobného židovského podnikatele. Studoval na filozofické fakultě v Praze, poté se živil jako nakladatelský redaktor a lektor. Po okupaci Československa emigroval do USA, domů se nakrátko vrátil v roce 1946, ale od roku 1950 zůstal v USA natrvalo. Působil mj. jako redaktor Svobodné Evropy a jako učitel, v závěru života se věnoval pouze literatuře. Jeho romány Sedmkrát v hlavní úloze (1942) a Úkryt (1943) patřily k prvním beletristickým reflexím druhé světové války. V nápaditě komponovaných poválečných dílech využíval postupů experimentální, ale např. i detektivní a špionážní prózy (Nezvěstný, 1955, Půlnoční pacient, 1958). Především jsou ale tyto prózy, počínaje románem Cizinec hledá byt (1947) přes vrcholné Všeobecné spiknutí (1961) po pozdní Tři noci (1964), kritickou reflexí traumat a odcizenosti moderního světa. Hostovského životní osudy, které formovala především zkušenost s dvojí totalitou a s ní spojené zásadní rozhodnutí o emigraci, jsou v mnohém jedinečné a unikátní, v mnohém se v nich však také dokonale odrážejí dějiny 20. století.