Máma pro Veroniku

Marie, sestra v nemocnici, žije v manželství, ve kterém je víc zla a smutku než hezkých chvil. Navzdory tomu však se svým mužem Petrem zůstává: nechce zradit své dívčí sny... a hlavně touží naplnit ten nejpodstatnější - mít dítě. Když ji přeřadí ze ženského oddělení na kojenecké, jsou dny, kdy má pocit, že to nezvládne... drží v náručí něžné uzlíčky, ale žádný z nich jí nepatří...

Po deseti letech se přece jen odhodlá od manžela odejít, i když je přesvědčená, že kromě práce v nemocnici, která ji baví a naplňuje, a večerní samoty v oblíbeném křesle u knížky nebo pletení ji už nic jiného nečeká. Cesty osudu jsou však nevyzpytatelné a vždy dokážou něčím překvapit...