Život na nástupišti

Děj románu je zasazen do snové krajiny na pomezí lesa a močálu,
kde se na opuštěném nádraží setkávají dva neznámí, muž
a žena. Nacházejí tu útočiště před netolerantní společností plnou
násilí. Při marném čekání na vlak skládají účty z vlastní
životní pasivity a chystají se k osudovému kroku. Hrdinovy
vzpomínky na nedávnou minulost, pojímanou groteskně, ba
přízračně, se prolínají s reminiscencemi výstřelků Francouzské
revoluce.
Kniha je vášnivou obhajobou lidské individuality a odmítnutím
uniformity a konformního chování. Když v roce 1981
vyšla v Rumunsku poprvé, kritika ji srovnávala mj. s díly Kafkovými
a Camusovými. Od té doby román neztratil nic na své
aktuálnosti. Dočkal se dalších vydání a patří k nejčtenějším
dílům moderní rumunské prózy.