Ve stínu mastodonta

První tři příběhy povídkové knížky Ve stínu mastodonta čerpají z atmosféry a dobových reálií šedesátých let minulého století. Patnáctiletá ambiciózní hrdinka z povídky Mezní léto prožívá probuzení své ženskosti a zároveň společenského prozření za přispění synka švédského továrníka. Studenti gymnázia si, povzbuzováni ovocným vínem, zpestřují drsnou realitu jezeďáckého hospodaření nesmělými erotickými výboji na seníku v kravíně v povídce Chovatelé skotu čtvrté kategorie. Láska se přihodí zřídkakdy, nebudu na ni čekat bez mužského — říká si poživačná holka z povídky Přískoky k lásce.

Matka v akci a Přezdívky osvěží humorem připomínajícím nadhled a sebeironii spisovatelky Betty McDonaldové.

Povídka Svíčková u panicovy matky s podtitulem Oidipovská balada sleduje duševní pochody právě rozvedené ženy, které řetízek náhod přistrčí do náruče dychtivého panice, čímž však příběh plný trapasů, soucitu a nevšedních reakcí teprve začíná.
Poslední tři povídky — Falešný Mičurin, Dvě vdovy a Ve stínu mastodonta — pojednávají o fyzicky i duševně mocných manipulantkách a jejich mužských obětech. Ujařmení mužové sní o světě bez otěží, o lásce, vnitřně se bouří a unikají. Do příběhu poslední povídky Ve stínu mastodonta navíc radikálně zasahuje bouřlivý konec roku 1989.