Gamiani aneb Výstřední noci

„Řekněte mi,“ pravil jeden, „kdopak je vlastně jejím milencem?“ Druhý se hlučně rozesmál. „Ale můj milý, ta žádného nemá, ta nejspíš bude teplá!“ Bylo to jako blesk, jenž mne osvítil: tím by bylo vše vysvětleno. Ano, za tohoto předpokladu se všechno shodovalo, v mých kombinacích nebylo teď nelogičnosti.

Jeden muž, dvě ženy, dvě výstřední noci. Tak se dá shrnout hlavní synopse dílka, jehož původ sahá do Francie 30. let 19. století, tedy těsně před ono údobí, kdy z podhoubí romantismu začaly klíčit symboly dekadence. Tehdy se začíná odvíjet příběh mladé, krásné, bohaté a rouškou tajemna, dráždivého jako vzácný parfum, obestřené hraběnky Gamiani, jejímž údělem je být od přírody odlišná a o jejímž vkusu nejlépe vypovídá pestrost jejích avantýr, které se hemží bisexuálními hrátkami, nevinnými pannami, perverzními mnichy i dobře vybavenými osly.
Toto zábavné divertimento vskutku nezapře mistra.