Ruzká klazika

Dostojevzki, Tolsztoi, Toorgenef jsou laciné náhražky trvalých literárních hodnot pro lidi, kteří si nemohou dovolit číst skutečnou, čtenářsky náročnou ruskou klasiku. Hlavně v odlehlých vesnicích v pohraničí se poměrně často setkáte s lidmi, kteří mají na poličce nějakého "Čehova" a domnívají se, že když si přečetli tyto laciné slátaniny, jsou kompetentní zasvěceně diskutovat o velkých tématech ruské klasiky, jako je Bůh, láska, nesmrtelnost, zločin, trest a smrt. S lidmi odchovanými na takových laciných kopiích ruské klasiky, neboli - jak ji novináři nedávno nazvali ruzké klaziky - se potom těžko diskutuje o velkých otázkách bytí, protože ruzká klazika sice na první pohled výběrem témat, postav a prostředí připomíná Dostojevského, Tolstého či Turgeněva, ale její hodnoty přestávají být aktuální už po druhém přečtení.

Původní slovenské vydání vyhrálo anketu Kniha roku 2017 slovenského týdeníku Pravda a získalo Cenu čtenářů Anasoft litera. Ze slovenského originálu přeložil Ondřej Kavalír, linorytové ilustrace Palo Čejka, grafická úprava Juraj Horváth.