Jeden z nejzajímavějších současných izraelských románů v níž autor s čtenářem hraje podivuhodnou hru na pravdu a zkoumá limity upřímnosti. Eškol Nevo v jednom rozhovoru řekl, že tato kniha vznikla z hříčky, která ho napadla, když se mu nedařila práce na jiném textu: co by se stalo, kdyby vzal všechny otázky, které dostává v nejrůznějších rozhovorech a na literárních setkáních, a odpověděl na ně naprosto upřímně, bez zábran, bez politické korektnosti a jakékoli opatrnosti? Nejprve se věnoval nápadu jen jako jakémusi cvičení, bez aspirace na zveřejnění, ale po několika měsících prý ke svému překvapení zjistil, že se z textu vynořují postavy i děj. Výsledkem je kniha, která bezesporu patří k jeho nejodvážnějším. Vypravěčem je úspěšný spisovatel středního věku trpící depresemi a tvůrčí krizí, z nichž se snaží vypsat tak, že odpovídá na stokrát ohrané dotazy čtenářů - sám pro sebe, s upřímností, jaké je schopen, "do šuplíku". Místo otřepaných frází se pouští do osobních vzpomínek a úvah; postupně se před námi smývá pozlátko spisovatelské profese a stáváme se svědky jeho života, hanby a strachu. Jakoby mimochodem a s nevídanou otevřeností se mezi barvitými historkami, filozofickými úvahami a vzpomínkami proplétá tiché, ale naléhavé osobní drama, rozpad manželství s milovanou ženou, odcizení dcery, umírající kamarád z dětství a vlastní morální selhání Nevova polofiktivního hrdiny.
