Nahoru, dolů

Martin Stropnický otevřeně, s nadhledem, vtipem i šarmem hovoří o dětství prožitém v Itálii a Turecku, o tom, jak chtěl být fotbalistou, ale stal se bigbíťákem. Vzpomíná, jak mu Jiřina Švorcová napsala z Krymu dopis, který ho donutil odjet do Mostu a sžívat se tu s dělnickou třídou, jak hrál divadlo ve stanu a pak se ucházel o angažmá v Městských divadlech pražských nebo jak dvakrát vstoupil do téže řeky v Divadle na Vinohradech. Mezitím prosazoval české zájmy v Portugalsku a v Itálii a půl roku seděl v křesle ministra kultury. Klikatá životní cesta herce, písničkáře, režiséra, prozaika a novináře, bývalého diplomata a politika, je plná překvapivých zvratů, náhod a paradoxů.