Mýty Řeků

Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování.

Mýty byly po dlouhou dobu živé, byly obměňovány a vyprávěny v nových, upravovaných variantách, kterým se nedostalo obecné závaznosti, a petrifikovány byly až moderními filology. Jan Bouzek, hlavním zaměřením klasický archeolog, vypráví mýty starých Řeků a jejich sousedů pomocí odkazů na památky hmotné kultury, na sochy, fresky a malby na keramice, na něž jejich (pro nás dnes většinou neznámí) autoři zaznamenali mytické události beze slov.

Čtenář má díky bohatému obrazovému doprovodu možnost nejen číst, ale také sledovat obrazové vyprávění o hrdinech, bozích a příbězích dávných dějů.

Tím je Bouzkova kniha výjimečná.