Restaurátor

Po úspěšném románu Starožitník nechává Julián Sánchez ožít své alter ego v dalším napínavém příběhu Restaurátor. Spisovatel Alonso přijíždí z New Yorku zpět do milovaného města San Sebastiánu za bývalou ženou Bety, s níž v předchozím románu prožil dobrodružství v Barceloně. Bety mu představuje nového kolegu a dobrého přítele, restaurátora obrazů Brucknera. Stárnoucí, ale elegantní Američan ve Španělsku shromažďuje materiál pro celoživotní dílo – monografii o malíři Sertovi. Krátce po Alonsově příjezdu je však Bruckner nalezen utonulý a začíná se rozvíjet příběh ještě záhadnější a rozvětvenější než ten předchozí.

Alonso díky úspěchu svých předchozích titulů dostává v Americe výhodnou smlouvu od nového nakladatele a zaváže se napsat historický thriller. A za námět si bere skutečnou událost Brucknerovy smrti. Potřebuje jej však rozpracovat do románového děje se zápletkou, a tak se spolu s Bety nechává vtáhnout do pátrání po okolnostech Brucknerova úmrtí. Sám se začíná zajímat o život a dílo Josého Serta, před válkou nejlépe placeného malíře na světě, a zjišťuje dalekosáhlé souvislosti. Pátrání jej zavede třeba až do Paříže za nacistické okupace, kde se dozvídá o tajuplném – a pro příběh možná zásadním – pokladu židovské rodiny Wendelů…

Ovšem i postava restaurátora Brucknera je obestřena složitými záhadami: byl veteránem války ve Vietnamu, členem plavecké reprezentace Spojených států na dvou olympiádách (takže se jistě neutopil jen tak) a jeho družka zahynula při tragické nehodě. Věděl snad o Sertovi či pokladu, s nímž měl umělec co do činění, příliš mnoho? Je možné, aby sedmdesát let staré události takto doznívaly v současnosti? Sejde se v jednom bodě linie pátrání, které provádí spisovatel Alonso na vlastní pěst, s historickou skutečností, o níž věděl restaurátor možná tolik, že ho to stálo život?