Vajgl

Když se turista ocitne v cizí zemi – o níž ví jen to, co píšou v turistických průvodcích, nezná místní zvyklosti, místní politický, a už vůbec ne právní systém – ve špatnou dobu na špatném místě, zakládá si na obrovský malér. Opravdový malér nastane ale teprve tehdy, kdy se ukáže, že vlastně nezná ani vlastní manželku, ba ani vlastní děti a že mu to dosud vlastně docela vyhovovalo – to teprve začne ta pravá šaráda. U Willa Selfa se ale kafkovská šaráda postupně mění v conradovskou cestu do srdce temnoty a v tragédii s překvapivým, i když vlastně docela předvídatelným koncem. Hlavní roli v této knize má Pasivita a Nevůle vzít svůj život do vlastních rukou.

Selfova další „komická“ kniha, v níž se svým ryze osobitým humorem, jízlivostí a hraním se slovy a významy předkládá parodii, satiru a kritiku turismu, kolonialismu, rasismu, nejrůznějších právních systémů, mezinárodních vztahů, antropologie, neurologie, „břímě“ bílého muže či spíše divadelních bezpečnostních „protiteroristických“ opatření. Kniha získala v roce 2008 Bollinger Everyman Wodehouse Prize.