Jak stalagnát!

Nonsensové legrácky? Ne, vidíme to jinak. Josef Hiršal napsal: atribut nonsens není nic definitivního, text se nonsensem stává, nebo jím i být přestává. Souhlasíme s ním a nevážíme si definic nonsensu výčtem (prášilovské zkazky, parodie, palindromy, hříčky, dětské verše, rozpočitadla, výtvory umělého jazyka, novotvary, permutace, fonetická lyrika, gramatické hry). Definice výčtem totiž nemíří k jádru pudla, nýbrž směrem skoro opačným; jádrem nonsensového pudla je totiž jistý typ prožitku na straně konzumenta (jímž bývá také autor). "Nonsense" v této knížce je nejen rozpustilý, ale i vážný až zachmuřený - tak jako náš včerejšek, dnešek a nejspíš i zítřek.