Tereza by ráda byla nejen vzornou dcerou, ale také dokonalou milenkou, a nakonec i bezchybnou manželkou a matkou. Prostě tak, jak si to její nejbližší okolí představuje. Ale už od dětství tuší, že jí to dá pořádně zabrat. Zvlášť když radši leze po stromech, sukním se vyhýbá obloukem, nohy se jí nevejdou do lodiček a žádný z chlapů, co se kolem ní točí, se nikdy nevyrovná Ludvíku Vaculíkovi. A ona se vážně snaží – peče, bojuje s pletacími jehlicemi, zkouší rtěnku či sukni, občas i boty na podpatkách. A pořád to nestačí. Hlasy žen jejího rodu nedají se svými nároky pokoj a dál jí sedí za krkem. Řešení přichází nečekaně – porodí syny a dosud tak pevná pouta babiček, matek a dcer se začínají trhat. Ve vtipné, svižné, autobiograficky laděné próze Terezy Límanové se najde nejen každá nedokonalá dcera, milenka, manželka nebo matka. Drzá líná neschopná je opatřena autorskými ilustracemi a fotografiemi z autorčina archivu.
CHVÁLA DOMEČKU:
"Domeček je vzpomínková a reflexivní kniha o dětství prožitém v pražském podhradí, o tom, že tento věk je garantem shovívavosti, laskavým i prozíravým svojí naivitou. Tereze Límanové se podařilo výborně zachytit atmosféru. Nesoudí ji, popisuje. Díky své empatii to činí sympaticky a přitažlivě. Proto je lákavé „vstoupit“ do jejího Domečku a číst." Milena M. Marešová, ČRo Vltava
"Četba zaměstnává všechna čidla – tak krásně popsané rány padajících hrušek na zahradě, odbíjení hodin, serepetičky v lékařské pracovně dědy primáře, obrazy na zdech a tátovy dopisy z Kuvajtu... Všechny ty chutě, zvuky, barvy života malého vnímavého dítěte za totality důvěrně známe, všechno jsme to taky zažili." Kateřina Kadlecová, Reflex Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
