Legenda ho nazývá Jigem Drakobijcem a on nevidí důvod, proč uvádět věci na pravou míru. Přežívá koneckonců hlavně díky zdravému rozumu – kterého není mezi gobliny nikdy dost. Přestože ho zajali dobrodruzi a proti jeho vůli ho odtáhli na pošetilé dobrodružství, přežil střet s Nekromantem i s drakem. Pokud jeho lid trvá na tom, že je hrdina, nebude přece protestovat. Problém ale je, že když vás jednou označí za hrdinu, všichni očekávají, že budete provádět hrdinské kousky i nadále. A přitom jediné, co Jig od života chce, je v klidu uctívat svého zapomenutého boha, hrát si s ochočeným ohňovým pavoukem a léčit goblinská zranění.
Ale Kralka, současná goblinská náčelnice, je přesvědčena, že Jig ohrožuje její postavení a moc. A proto když jeden ze zlobrů požádá Jiga Drakobijce o pomoc v boji proti neznámému nepříteli, který vraždí a zotročuje zlobří lid, trvá Kralka na tom, aby Jig žádosti vyhověl. Jigovi tedy nezbývá než se vydat na zlobří území, a to v nevítaném doprovodu velkého a mimořádně tupého goblina a seschlé goblinské stařenky, která se sotva belhá. A ještě je mu v patách goblinka, jež je přesvědčena, že jejím osudem je stát se skutečnou Hrdinkou…
Být zavražděn magickým nepřítelem, který dokáže vyděsit zlobra, přece nemůže být horší než padnout za oběť takzvaným „přátelům“…
