Tato publikace byla sice napsána před sto lety, vyšla roku 1922, ale svým obsahem se stává aktuální i dnes v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a mnozí světoví vůdcové hovoří o tom, že jsme reálně na začátku třetí světové války a velkého střetu mezi Západem a Východem. Publikace „Skutky a nikoliv slova papeže míru Benedikta XV.“ je dílem prvního československého kardinála Karla Kašpara, který v této práci shrnul životní příběh papeže Benedikta XV., jenž se snažil zastavit 1. světovou válku a ukončit „ten nesmyslný masakr“.
Za své snahy o ukončení války a spravedlivý mír byl papež Benedikt XV. hanlivě napadán fanatiky z obou stran, kteří o jeho mírové snahy nestáli a maximálně po něm chtěli, aby v tom šíleném vraždění podpořil jejich stranu. V dopise vládám valčících zemí papež Benedikt XV. napsal: „Na sklonku prvního roku války jsem se na vás obracel s vroucí pobídkou k nastoupení cesty vedoucí ke stabilnímu a důstojnému míru. Bohužel jsem nebyl vyslyšen.
Válka zavile pokračovala další dva roky a přinesla další hrůzy, stala se ještě krutější a šířila se po zemi, na moři, ba dokonce i ve vzduchu, odkud na bezbranná města, klidné obce a jejich obyvatele dopadala smrt a útrapy. Nikdo si dnes neumí představit, jak by se rozmnožilo a prohloubilo zlo, kdyby se k těmto krvavým třem letům přidaly ještě další měsíce, neřku-li roky. Má se snad civilizovaný svět stát polem smrti? A Evropa, tak slavná a kvetoucí, má upadnout nebo být stržena do všeobecného šílenství, do propasti, vstříc skutečné sebevraždě?“ (Překlad Milan Glaser, česká redakce Vatikánského rozhlasu.) Papež Benedikt XV. tak byl prakticky takovým „chcimírem“ své doby a v mnohém nejspíš i dnes inspiruje snahu papeže Františka, a nejen jeho, o mír. Nejspíše jako první papež v dějinách Benedikt XV. roku 1920 napsal první encykliku o míru „Pacem, Dei munus pulcherrimum“ a jak píše česká redakce Vatikánského rozhlasu, tak tomuto papežskému „chcimírovi“ z vděčnosti za jeho snahy o mír mezi národy a z vděčnosti za pomoc muslimským zajatcům v 1. světové válce v tureckém městě Istanbul (dříve Konstantinopol) vděční muslimové postavili sochu, pod kterou je napsáno: „Východ na znamení úcty Benediktu XV., velkému papeži světové tragédie a dobrodinci národů, který nehleděl na národní či náboženskou příslušnost.“
Seznamte se tedy s historií snah papeže Benedikta XV. o mír mezi národy světa a jeho myšlenkami o nutnosti zastavit násilí mezi národy a používání násilí mocnými vládci světa k prosazení jejich zájmů. V spisu je taktéž popsán vztah papeže Benedikta XV. k Československu, které papež uznal jako první samostatný stát ze všech nástupnických států po Rakousko-Uherském mocnářství.
