Síla archetypů ženské duše

Každá žena, která má dostatek odvahy, aby se podívala do svého nitra, je součástí společenstva divokých žen. Na touze cestovat do říše své vlastní duše musí být cosi nespoutaného, obzvlášť v kontrastu s dnešní "civilizovanou" výchovou. Pokud se i přes všeobecné snahy o dokonalou domestikaci nenecháme odradit od pátrání po vlastní pravdě, jsme ve své podstatě divoká stvoření - Divoženky.
Divoká duše má své vlastní zákony, které mnohdy spíše připomínají chaos. Divoženku nelze svázat společenskými konvencemi, nelze ji mít pod kontrolou, a tak může Divoženka působit ve své nezkrotnosti až děsivě. Je nepředvídavá, nepolapitelná, vášnivá, plná života.

Je vlčicí, rysem, sokolem i medvědicí. Honí se s větrem po poli a loví holýma rukama. Žije ve svém přirozeném prostředí, kterým je čistá a neposkvrněná příroda. Divoženka je s okolím v dokonalém souladu, je integrovanou součástí přírody, nepovyšuje se, nenarušuje ji, naopak s ní splývá. Je stejná jako příroda sama. Nelze ji ovládat, jen ji přijmout do sebe a nechat