Každé hluboké nadechnutí

Sofistikované technologie používané na jednotkách intenzivní péče zachraňují život lidem postiženým selháváním plic, srdce, ledvin a dalších orgánů. Zatímco přístroje pracují, pacienty je většinou nutné uspat, aby necítili bolest a diskomfort. Jenže dlouhá imobilizace, léky navozené bezvědomí a invaze do pacientova těla si vybírají daň v podobě poškození nervů, ochabnutí svalů, vážných infekcí, a dokonce jistého typu narušení kognitivních funkcí, známého jako delirium získané v intenzivní péči. Návrat do běžného života pak bývá svízelný, ne-li nemožný. Lidé sice přežijí, ale nejsou schopni pracovat, sportovat, bavit se ani náležitě odpočívat a dobře spát. Trpí únavou, bolestmi, depresemi, potížemi s pamětí a úsudkem, jejich emoce jsou narušené a kvalita života snížená. Jak tyto nežádoucí dopady život zachraňující zdravotní péče na JIP odstranit, nebo alespoň minimalizovat? Jak zachovat nemocným v kritickém stavu důstojnost a spasit nejen jejich těla, ale i duše? Jak je předat jejich blízkým nezlomené a vitální? A jak v tom mohou lékařům pomoci rodiny pacientů? Hledáním odpovědí se intenzivista prof. Ely zabývá celou svou profesní dráhu. Důvody a výsledky popisuje v této hluboce lidské, místy až dojemné knize. Nechybí bohatý arzenál rad a doporučení určených jak pacientům a jejich rodinám, tak i lékařům.