Lze jedním médiem, médiem tištěné publikace, sestávajícím se z textů a obrazových reprodukcí, zprostředkovat uměleckou tvorbu vznikající v médiích zcela jiných? Jak lze katalogem uchopit dílo Tomáše Svobody, jež se v posledních letech téměř výhradně zabývá uměním pohyblivého obrazu?
Kristina Láníková ve své umělecké dokumentaci výtvarně zpracovává zkušenost s dlouhodobým užíváním psychofarmak a jejich vysazením. Kniha obsahuje přípravné náčrty, fotografie objektů, cyklus rukopisných „omluv“ a asambláže.
New TikTok trend: What would you advise your younger self? Jak vypadá dívka? Jak má vypadat žena? A jak se to pozná?
Kniha doprovázející výstavu v Galerii výtvarného umění v Chebu, představuje dění na Akademii výtvarných umění v Praze v období tzv. normalizace. Prostřednictvím děl pedagogů a vybraných studujících postihuje její charakter a proměny v této zdánlivě nehybné době.
Publikace je souhrnným katalogem výstav a akcí, které proběhly v rámci studentské galerie Sklad M1 v prvním patře na AVU za posledních pět let. Galerie vznikla z iniciativy studentů a studentek ateliéru Malby 1. Za dobu fungování galerie se podařilo uspořádat dvacet sedm výstav, z toho dvě se zahraničními hosty a jednu ve veřejném prostoru.
Publikace Vesmír v hlavě předkládá obraz umělecké tvorby slovenské sochařky Pavly Scerankové v posledním desetiletí. Prostřednictvím textů britské kritičky Chloe Stead a českého kurátora Jana Zálešáka je rozvrstvena do tematických kapitol, které přináší vhled do autorčina bohatého sochařského a vizuálního jazyka.
Publikace vychází z disertační práce, jež se soustředí na šedesátá léta, které bylo pro československou výtvarnou kritiku důležitým obdobím. Autorka v jednotlivých částech knihy hledá odpověď na otázku, jak pracovat s kritikou a nabízí možné vymezení výtvarné kritiky jako žánru.
Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury. Abychom se v těchto podmínkách zorientovali, musíme pochopit, jak se vyvíjela současná popkultura, ale také její kritika.
Kniha komiksových příběhu je společným dílem ukrajinských umělkyň, studentek a studentů, kteří našli zázemí na pražské Akademii výtvarných umění po vypuknutí války na Ukrajině. Každý z nich pochází z jiné oblasti Ukrajiny a mají často naprosto odlišnou kulturní ale i tvůrčí zkušenost.
Telefonem, kapsou, otevíráme bránu do prostoru, který není dimenzovaný na jeden lidský život. Dominantním tématem knihy je zprostředkovatelnost, neustálé kopie kopií a utopený subjekt, který ztrácí běžné lidské vlastnosti a schopnosti.
Soubor textů Umění bez daně. Umění v éře planetární občanské války českým čtenářkám a čtenářům poprvé v ucelenějším souboru představuje myšlení významné německé umělkyně, dokumentaristky a intelektuálky Hito Steyerl.
Třiatřicáté číslo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny přináší tři původní studie a jednu recenzi. První dva texty se věnují období tzv. reálného socialismu a následného přechodu k demokratickému režimu první poloviny 90. let.
Autorská publikace Dariny Alster a Piotra Sikory sdružuje různorodé pohledy na tělesnost v umělecké práci. Tělo je zde chápáno jako nástroj společenské manipulace i samostatné univerzum odrážející vesmírné vlivy. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny podle částí lidského těla.
Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění.
Jak se výstavy výtvarného umění promítají do jeho psaných dějin? A jak by vypadaly dějiny českého umění druhé poloviny 20. století, pokud bychom se na ně dívali právě z tohoto pohledu?
Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu.
Souborná publikace Knock, Knock je záznamem aktuálních pozic malířského ateliéru Roberta Šalandy – Lukáše Machalického po pěti letech jeho existence.
Kniha, vydaná ke 150. výročí narození architekta, designéra, výtvarníka, pedagoga, organizátora a urbanisty Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od historiček a historiků architektury obsahujících nové interpretace Kotěrova díla a jeho témata, jimž dosud nebyla věnována pozornost.
Publikace Chtěl_a jsem další zkušenost zhodnocuje desetiletí fungování Ateliéru hostujícího umělce na AVU. Tímto specializovaným pracovištěm akademie prošli významný umělci a umělkyně střední a mladší generace.
V současnosti můžeme sledovat stále rostoucí popularitu dystopických příběhů, tedy temnějších vizí naší budoucnosti, ale také rostoucí intenzitu diskusí týkajících se podstaty nebo proměny současného ekonomicko-politického uspořádání, které často zobecňujeme jako kapitalismus. Kniha Dystopický realismus?