Dva měsíce života v lesním táboře českých skautů.
Je konec školního roku, nastávají prázdniny a Jan Černický jde do obchodu svého otce ukázat vysvědčení. Starost mu dělá, že všichni odjedou na prázdniny a on zůstane v Praze. Otec má z vysvědčení radost, a tak synovi prozradí, že ví o jeho trápení, a proto ho přihlásil do skautského oddílu, se kterým pojede na dva měsíce tábořit do lesů poblíž Křivoklátu. Druhý den zavede otec syna do oddílové klubovny, aby se představil. Při návštěvě poznává vůdce oddílu, jeho zástupce Víta a Šufánka, rádce družiny Ostřížů, do níž je přidělen. Druhý den ráno se všichni setkají na nádraží, odkud se vlakem vydají vstříc dobrodružnému životu v táboře uprostřed lesů.
Družina Ostřížů společně s ostatními táborníky prožívá na jednom z prvních skautských táborů nepřeberné množství veselých i smutných příhod spojených s dobrodružstvím a romantikou. Společně překonají počáteční nešikovnost nováčka Jana Černického, postaví tábor, prožijí hezké chvíle u táborového ohně, zažijí veselé příhody při denní službě, pomohou zraněnému turistovi, zahrají si napínavé hry, zachrání topícího se chlapce a potrestají šťouravého Puntičkáře. Nečekanému dobrodružství čelí při noční hlídce i pátrání po chlapcích, kteří utekli z domova. To je jen malý výčet událostí romantického a dobrodružného života v táboře, okořeněného řadou skautských žertíků.
Příběh knihy, která je prvním skautským románem napsaným zkušeným skautským vůdcem, upoutá čtenáře nejen strhujícím dějem, ale ukáže mu také všechny krásy a půvaby volného junáckého života v přírodě. Jeho děj čerpal autor označovaný také jako „Vodácký Foglar“ ze skutečných příhod, které se uskutečnily na táborech 5. oddílu skautů, později 5. oddílu vodních skautů v počátečních dobách skautingu. Vydání je poprvé od roku 1935 zpracováno podle původního textu autora.
