Syn čarodějnice

František Gel přibližuje ve své reportáži o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera legendami opředenou dobu vlády Rudolfa II. Církvi nepohodlný štvanec Tycho de Brahe opustil své rodné Dánsko a na pozvání císaře přijel v roce 1599 do Prahy. Několik měsíců nato sem pozval mladého muže, který mu zaimponoval elegantní matematikou, Jana Keplera. Jak píše František Gel, vlastní Keplerův životopis je četba o beznaději: o chudém, nemocném chlapci z rodiny pijanů, tuláků, podivínů a hysterických žen. Je to deptající četba – a přitom povznášející: ukazuje nevýslovně chudého a bědného chlapce, jenž vlastním přičiněním dosáhl nevýslovné slávy. Gel však také připomíná, že proslulost byla Keplerovi málo platná – v den smrti měl u sebe 22 tolarů a dlužní úpisy tří císařů na částku 22 tisíc zlatých…