Čtou Ondřej Brousek a Dana Černá
Obsah:
Algernon Blackwood: Cestovní vak (1908)
Charlotte Riddellová: Podivná vánoční hra (1867/8)
Sir Andrew Caldecott: Vánoční shledání (1947)
John Berwick Harwood: Pravdivý příběh hrůzy (1861) 1. část
John Berwick Harwood: Pravdivý příběh hrůzy (1861) 2. část
William Wilthew Fenn: Ocelové zrcadlo aneb vánoční sen (1867)
Eliza Lynnová Lintonová: Štědrý večer v domě na pobřeží (1870)
Krátké sychravé dny, bláto, mráz, holé stromy a slunce často i několik dní vytrvale ukryté za šedivými mraky, jež jeho blahodárným paprskům nedovolí ani na chvilku potěšit prochladlou zem či sklíčená srdce smrtelníků. S vánočním obdobím se vedle radostného rozjímání a nesčetných tradic, stále častěji ustupujících uspěchanému konzumu, pojí i temnější zvyky, jak připomínají verše balady Štědrý den z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Je to doba, kdy se nakrátko otevřou brány zásvětí, duše zesnulých se vracejí ke svým blízkým a z všudypřítomných stínů sledují, zda se na ně nezapomnělo. A je to také doba, kdy budoucnost poodhalí jindy neproniknutelný závoj a bláhovým zvědavcům dovolí letmo nahlédnout, co je v příštím roce čeká. Jenže běda tomu, kdo po rozkrojení jablka místo hvězdičky spatří zlověstný křížek.
Vánoční čas je jako stvořený pro vyprávění tajemných a strašidelných příběhů, byť v našich končinách tato tradice nikdy nebyla tak silná jako v anglicky mluvících zemích, zejména ve viktoriánské Anglii, kde zájem o onen svět i strašidelné povídky zažil nebývalý rozkvět. o upevnění tohoto zvyku se výrazně zasloužil jeden z nejvýraznějších britských romanopisců předminulého století Charles Dickens s pravděpodobně nejslavnějším vánočním příběhem všech dob, Vánoční koledou, která poprvé vyšla krátce před Vánoci roku 1843 a okamžitě si získala srdce mnoha čtenářů. Spojení mezi vypravováním tajuplných příběhů a vánočními svátky tento plodný autor neutužoval jen vlastní tvorbou, ale také vydáváním speciálních vánočních čísel různých časopisů. Prvním byl týdeník Household Words, který vycházel mezi lety 1850 až 1859, druhým magazín All the Year Round, jejž Dickens založil v roce 1859 (vycházel do roku 1865) a jehož první vánoční číslo obsahovalo soubor navazujících povídek nazvaný Strašidelný dům. na něm se vedle Dickense podílelo několik dalších známých spisovatelů jako Wilkie Collins či Elizabeth Gaskellová. Česky tento soubor opatřený poutavým doslovem Zdeňka Berana vyšel v roce 2016 pod názvem Strašidelný dům a jeho příběhy.
V roce 1865 na tradici do jisté míry navázal každoročně (alespoň v prvních několika letech) vydávaný sborník vánočních příběhů Routledge's Christmas Annual, jenž je zdrojem hned dvou dnes už pozapomenutých povídek uvedených v naší vánoční antologii. A k „provařeným“ nepatří ani zbylé čtyři, z nichž nejznámější je Cestovní vak britského mistra plíživého děsu Algernona Blackwooda. Speciální vánoční čísla různých viktoriánských magazínů i jiných periodik jsou vskutku takřka nevyčerpatelným zřídlem hrůzostrašných příběhů, jak ukázala Tara Mooreová, která v roce 2016 vydala antologii The Valancourt Book of Victorian Christmas Ghost Stories, sestavenou z povídek sesbíraných právě z těchto časopisů. Kniha měla takový úspěch, že v dalších letech následovalo několik pokračování různých kvalit.
Šťastné a hrůzostrašné mají však trochu odlišný cíl. Nejenže se nechceme omezovat pouze na viktoriánské období, byť nadpoloviční většina zahrnutých povídek z něj pochází, ale při sestavování knihy jsme si vytkli i několik dalších kritérií, která počet vhodných kandidátů notně zúžila. Zejména jsme si přáli, aby se zápletka příběhů z větší části opravdu odehrávala v období vánočních svátků či během adventu, což ani u povídek z vánočních sborníků či časopisů nebývá pravidlem. Zároveň jsme nechtěli čtenáře, respektive posluchače zahlcovat příběhy vyloženě průměrnými, ba dokonce podprůměrnými, což je hlavní nevýhodou zevrubného přístupu uplatněného T. Mooreovou. Po zdolání obou překážek ubylo velké množství adeptů a pár jich skončilo i na té třetí a poslední, jíž bylo zařadit pouze povídky, kterým se dosud vyhýbal český překlad. v opačném případě bychom mohli vedle řady dalších zařadit třeba vynikající Past, na níž s Henrym S. Whiteheadem spolupracoval sám H. P. Lovecraft a která se nedávno objevila ve sbírce Smyčka medúzy a jiné příběhy.
Věříme, že i přes věkovitost některých povídek, která občas spíše pobaví, než vyděsí, je výsledkem zajímavá, a především rozmanitá vánoční antologie, která nabídne klasické duchařské historky, příběhy mysteriózní, ale ve výsledku nikterak nadpřirozené, i povídky balancující na hranici obou světů. Teď už je ovšem nejvyšší čas zajistit okna před dujícím větrem, nachystat záložní svíčku, kdyby ta první vypověděla službu, a pustit se do poslouchání. A rada na závěr: Pozor na to, co se o Vánocích skrývá ve stínech! i když často je možná lepší to nevědět.
