Katovny a mučírny

Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné. Tortura byla ve středověku a raném novověku běžnou součástí vyšetřování u světských a církevních soudů, kdy byla považována za legitimní způsob, jak dosáhnout přiznání obviněného. Kromě běžných způsobů mučení se někdy užívaly i zvláštní postupy, které znásobovaly utrpení. Ačkoliv se pravidla významně měnila, k mučení se mohlo přistoupit jen na základě významných důkazů, ovšem pak byly možnosti kata prakticky neomezené – zároveň však musel dbát na to, aby mučený nezemřel nebo aby pod tíhou útrap nezešílel či nespáchal sebevraždu.