ETOLOGIE. MECHANISMY, ONTOGENEZE, FUNKCE A EVOLUCE CHOVÁNÍ ŽIVOČICHŮ Jak mozek a hormony ovlivňují chování? Jak se zvířata orientují a jak spolu komunikují? Jak se chování vyvíjí pod vlivem genu a prostředí? Proč spolu zvířata někdy soupeří a jindy spolupracují? Podle čeho si vybírají partnery, jak odchovávají mláďata?
Atlas Zkamenělé stopy živočichů v Čechách a na Moravě je pro českého čtenáře první možností nahlédnout do zatím neviděného světa jedné z vědních disciplín s vlastní terminologií, logikou a estetickými hledisky. Tento obor se nazývá ichnologie a zabývá se mnohem širším spektrem objektů, než jsou zkamenělé šlépěje nebo řady šlépějí.
Kniha se věnuje především nejnovější slovní zásobě češtiny, avšak částečně se zaměřuje i na slovní zásobu minulých desetiletí či staletí. Čtenáře stručně uvádí do problematiky studia neologismů a archaismů formou kratších statí o jednotlivých slovech, respektive o dalších jazykových a společensko-kulturních jevech.
Devátý svazek, navazující na svazky vydané v letech 1988, 1990, 1992, 1995, 1997, 2000, 2004 a 2010, obsahuje zpracování 7 čeledí, z nichž nejobsáhlejší jsou Cyperaceae a Poaceae.
Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918–1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve. Podrobně analyzuje její spiritualitu, organizaci, jurisdikci, ustavení eparchií a náboženských obcí.
Bennettovo dílo Ženský román (v orig. Old Wives' Tale) patří ke klasickým dílům anglické literatury – např. kritik John Carey jej v knize Pure Pleasure zahrnul do svého výběru padesáti kvalitních a zároveň čtenářsky nejvděčnějších románů 20. století. Nový český překlad Ženský román se v názvu snaží tak jako originál o ironickou dvojznačnost.
Kniha rozhovorů s politickou vězeňkyní padesátých let Alexandrou Součkovou Kovářovou přibližuje její život za protektorátu, po válce i po únoru 1948, okupaci Československa roku 1968 a normalizaci, především však evokuje dobu, kdy byla jako devatenáctiletá v druhé půlce padesátých let 20.
Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání – pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země – nijak nevítali.
Autorka v této knize překračuje hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století pohlíží optikou sociální historie odrážející společenské názory a postoje tehdejší doby.
Jak je to vlastně s klimatickou změnou? Jsou opravdu elektromobily nejlepším řešením, jak snížit emise? Jak fungují viry třeba jako ten, co způsobil nedávnou pandemii? Co můžeme nazvat nejvýkonnějším superpočítačem na světě? Jakými pravidly a zákonitostmi se řídí naše společnost a čemu vděčíme za to, že dnes žijeme v demokracii?
Kniha komplexně zpracovává drogový problém v Československu od roku 1938 do roku 1989, kdy u nás byly u moci totalitní režimy – vláda Protektorátu Čechy a Morava, kontrolovaná německými okupanty, a poté komunistický režim. Publikace je rozdělena do tematických bloků obsahujících nástin mezinárodní situace a poté rozbor stavu v Československu.
Cestopisně laděné vyprávění popisuje zážitky z cest po známých i pozapomenutých místech na území historického Království obojí Sicílie, tedy po jižní části Apeninského poloostrova a Sicílii.
Publikace je rozdělena do dvou částí. První je věnována vysvětlení základních pojmů z mineralogie a geologie a nastínění geologických pochodů, během nichž minerály vznikají. Vyjmenovány jsou základní typy geologických prostředí, společenství minerálů a zdrojů průmyslově využívaných minerálů.
Poslední člověk je vedle Frankensteina patrně nejlepším dílem Mary Shelleyové. Apokalyptický román se odehrává koncem jednadvacátého století, kdy je země zasažena neznámou pandemií, jež se rychle rozšíří po celém světě a téměř vyhubí lidstvo.
Kniha analyzuje způsoby vyobrazování alchymického laboratoria ve třech oblastech výtvarného umění: v žánrové malbě, především nizozemské 17. století, ve vyobrazeních provázejících alchymická pojednání jak rukopisná, tak tištěná a ve vyobrazeních specializovaných technických traktátů, především těch zaměřených na hornictví a hutnictví.
Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace. Tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce.