U příležitosti životního jubilea významného českého právního romanisty, právního historika a překladatele prof. JUDr. Michala Skřejpka DrSc.
Příprava nového trestního řádu je aktuální otázkou, kterou se trestní právníci zabývají posledních dvacet let. Přitom snahy o rekodifikaci trestního práva procesního provázejí náš právní řád již od doby vzniku Československa před téměř sto lety. Tato kniha nabízí náhled do jedné z rekodifikačních etap, tzv.
Občanský zákoník z roku 2012 je svým způsobem návratem k tradici. Po dvou předchozích občanských zákonících z let 1950 a 1964, jejichž obsah stál na lidově-demokratických, resp. socialistických ideových základech, se nový občanský zákoník obrací zpět ke kořenům českého soukromého práva.
Transformace justice patří mezi nejvýznamnější změny, k nimž v Československu po sametové revoluci dojít. Klíčovou se v tomto směru stala proměna prokuratury na státní zastupitelství. Ve své knize se autor zamýšlí nad bouřlivým vývojem státního zastupitelství v uplynulém čtvrtstoletí.
Během politických procesů první poloviny 50. let minulého století bylo odsouzeno kolem 27 000 mužů a žen, z toho více než 200 bylo odsouzeno k trestu smrti. První poprava byla uskutečněna již v lednu 1949, tedy necelý rok poté, co se Komunistická strana Československa chopila veškeré moci ve státě.
Soudobá Evropa čelí v uplynulých měsících a letech novým výzvám, které plynou jak z hromadných migračních vln dosud nebývalého rozsahu, tak i z opakovaných teroristických útoků. Jak mají Česká republika, Evropská unie a její státy na tyto jevy právně reagovat? Bude nám stačit současný právní systém, anebo bude potřeba přijmout změny?
Fenomén politických procesů konce 40. a počátku 50. let v Československu představuje téma, které si tradičně spojujeme s etablováním a upevňováním komunistického režimu u nás. Jména jako Milada Horáková či Rudolf Slánský, kteří se stali nechtěnými ikonami monstrprocesů, jsou veřejnosti již dobře známá.
Monografie se zabývá otázkou ázerbájdžánské komunity v Íránu, největší etnojazykové menšiny v hranicích této Islámské republiky, jejíž evoluci zkoumá v kontextu bezpečnostní architektury kaspicko-středovýchodního areálu.
Lidská práva jsou významným hybatelem moderní civilizace. V hospodářsky vyspělém prostředí dnešní Evropy přijde mnohým jen stěží uvěřitelné, že ještě v 21. století miliarda lidí na světě hladoví, téměř polovina lidstva nemá přístup k pitné vodě či lékařské péči, a miliony lidí žijí v otrockých podmínkách.
Čtvrtstoletí od listopadu 1989 je příležitostí nejen připomenout si výročí sametové revoluce a znovu se ohlédnout do historie poválečných let a komunistické vlády, ale také bilancovat polistopadový vývoj, včetně toho, jak společnost zareagovala na svou totalitní minulost a s ní spojené bezpráví.
Větší zemský soud, konstituovaný v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., patřil po dlouhá staletí k nejvýznamnějším orgánům veřejné moci na půdě českého království.
Kniha představuje první komplexní studii o právní úpravě mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření v českém jazyce.
Podle ústavy je soudce vázán zákonem. Co to ale v praxi znamená?
Právo, to nejsou jen texty právních předpisů. Je to samostatný a zvláštní svět. Je to také způsob myšlení plný interpretace, přesvědčování a příběhů. Na někoho může právo působit jako forma magie - vyvolává se slovy a dokáže před očima měnit svět. Je zvláštní formou jazyka, kterým se popisují složité vztahy mezi lidmi.
Velmi úspěšná kniha, věnovaná právním i teoretickým aspektům práce s judikaturou. Skupina expertů z právnických fakult i justice podává ucelený výklad o roli judikatury při formování práva, a to zejména v České republice, ale také v evropském měřítku a v komparaci se systémem common law.
Jedním z aktuálních témat zmiňovaných v souvislosti s bojem proti korupci je problém anonymních cenných papírů, resp. listinných akcií na majitele, které umožňují skrýt vlastnickou strukturu akciových společností. To v praxi nezřídka vede k daňovým únikům a praní špinavých peněz. Proces elektronizace cenných papírů vnesl do této oblasti nové aspekty.
Koncem roku 2011 uplynulo již dvacet let od rozpadu Sovětského svazu. Zatímco patnácti svazovým republikám v rámci SSSR bylo mezinárodní uznání garantováno, autonomním republikám ani autonomním oblastem v rámci jednotlivých svazových republik se již výsady mezinárodního uznání jejich samostatnosti nedostalo.
Mimořádná monografie věnovaná aktuálním problémům ochrany lidských práv, a to jak v České republice, tak i na evropské a mezinárodní úrovni.