V roce 2019 jsme si připomínali 100. výročí vzniku Mezinárodní organizace práce (MOP), založené Versaillskou mírovou konferencí v roce 1919 jakožto součásti mírového uspořádání po první světové válce.
Výklad práva je nedílnou součástí mechanismu fungování práva. Interpretace je pak o to těžší, pokud jeho předmětem má být právo tak staré, jako v Digestech, zákoníku císaře Justiniana z roku 533. Jde o text, který je kompilací úryvků stovek děl několika desítek autorů žijících v rozmezí tří set let.
Koncept dělby moci představuje jeden z výchozích stavebních prvků současných demokratických právních států. Jeho základní myšlenka založená na přesvědčení o tom, že koncentrovaná moc hrozí svým zneužitím, je stále platná, avšak postupy, jimiž se má takovému nežádoucímu stavu bránit, jsou proměnlivé.
Kniha přináší z větší části doposud nezpracovaný pohled na českou antisystémovou krajní pravici v jejím více než stoletém vývoji.
Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti a plnili zde nejrůznější úkoly špionážního, výzvědného či sabotážního charakteru.
Kniha je věnována 10. výročí právní závaznosti Listiny základních práv Evropské unie. Její autoři, vyučující a doktorandi na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, hodnotí její působení na unijní úrovni i ve vnitrostátním prostředí jednotlivých členských států.
Kniha přináší z větší části doposud nezpracovaný pohled na českou antisystémovou krajní pravici v jejím více než stoletém vývoji.
Druhé vydání úspěšné monografie, která přehledným a uceleným způsobem shrnuje základní metodologii interpretace práva.
Jak bude vypadat jaderné právo budoucnosti?
Kniha se zabývá problematikou bezdůvodného obohacení. Mapuje případy, ve kterým římští právníci poskytovali žaloby z bezdůvodného obohacení (kondikce) a ukazuje, jakými zásadami byli vedeni při jejich posuzování.
Učebnice mezinárodního práva má za cíl poskytnout čtenářům přehled hlavních znaků současného mezinárodního práva. Kromě základních informací o pojmech a institutech mezinárodního práva zde čtenáři naleznou též odkazy na relevantní judikaturu mezinárodních soudních orgánů, jejíž znalost by měla být prohloubena v rámci seminářů a cvičení.
Řeší-li dnes Evropa usilovně migrační otázku, není od věci si uvědomit, že jde o novou podobu starého problému. Stejně jako jinde, má i v Čechách rozlišování mezi domácími a cizinci prastaré kořeny a tradičně bylo také předmětem zájmu právních norem.
Postavení menšin je jednou z nejsložitějších společenských a politických otázek, k jejímž klíčovým aspektům patří kromě zákazu diskriminace a možností používání vlastního jazyka ve veřejném styku právě problematika školství.
Vydržení je jedním z tradičních institutů kontinentálního majetkového práva. Jeho kořeny spočívají v právu římském, kde se formovalo společně se dvěma základními instituty majetkového práva vlastnictvím a držbou, které vydržení organicky propojuje.
Vlastnictví patří mezi základní instituty soukromého práva již od starověku. Moderní pojetí vlastnictví má své ko-řeny v právu římském, které položilo základy většině jeho hlavních atributů.
Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími. Do jaké míry jsou tyto pojmy determinovány svými historickými kořeny?
Migrace byla vždy součástí lidské historie, tu českou, resp. československou, nevyjímaje. Hlavními příčinami současné migrační vlny jsou válka, bída či humanitární katastrofa v z-mích původu osob, jež v posledních několika letech začaly odcházet do Evropy. Tato kniha nahlíží na situaci občanů třetích států ze sociálněprávního hlediska, resp.
Kniha vysokoškolského pedagoga a literáta představuje mozaiku esejů a glos k věcem (převážně) nadčasovým. Autor se zamýšlí nad otázkami práva, spravedlnosti, etiky a morálky. Vyjadřuje se k celospolečenským tématům aktuálního dění jako jsou globalizace, multikulturalismus, populismus či problematika demokracie.