Bitka o Britániu bola jedným z najzásadnejších momentov 2. svetovej vojny. Znamenala zlom, keď Veľká Británia stála sama proti zdanlivo nezastaviteľnej vojenskej sile Tretej ríše. V lete 1940, po evakuácii britských expedičných síl z Dunkerque a páde Francúzska, Nemecko plánovalo získať vzdušnú prevahu v rámci príprav na inváziu do Veľkej Británie.
Tato kniha se poněkud vymyká dosavadní linii historické literatury o čs. válečných parašutistech, která se z valné většiny soustřeďovala především na období 1941-42, které vyústilo v krvavé lázni heydrichiády, popřípadě se v rámci regionální historické literatury věnovala pozornost podrobnějšímu popisu historie některých paraskupin (např.
S rozvojem tankových vojska se jako stále palčivější jevila otázka bojem s tímto druhem válečné techniky. Vzhledem k tomu, že standardní tažené kanóny neumožňovaly vést rychlý manévrový boj proti obrněné technice, zrodila se myšlenka jejich instalace na vhodné pásové, polopásové či kolové podvozky.
Po své první knize v této edici s názvem Století četnické kriminalistiky, jež komplexně pojednává o historii kriminalistiky u četnictva na území České republiky a která se setkala se zájmem čtenářů a dočkala se i svého druhého vydání, je autorova pozornost věnována četnickým pátracím stanicím.
Pojem stíhací eso se zrodil už za první světové války a byl jím označován letec, který ve vzdušném boji dokázal sestřelit nejméně pět nepřátelských letadel. Šlo sice o neoficiální, zato však velmi ceněný titul a snad každý stíhací pilot se toužil jím stát.
Letecká a životní dráha zapomenutého aviatika „zlaté éry“ československého letectví Eduarda Šimka opulentním způsobem dokumentuje dobu, kdy „vzduch byl naším mořem“. Vůně leteckého benzínu na nás dýchá z každé stránky.
Mnozí tvrdili, že komunisté tomuto státu vlády po čtyřicet jedna let, ale bylo opravdu tomu tak?
Mnozí tvrdili, že komunisté tomuto státu vlády po čtyřicet jedna let, ale bylo opravdu tomu tak?
V první části (Českoslovenští letci v RAF, Praha: Naše vojsko, 2016) jsme se zmínili, že 311.čs.bombardovací peruť je pro nás bezesporu nejvýznamnější jednotkou v RAF, u níž bojovali Čechoslováci. Jak ale víme, nebyla jedinou, u níž za války působili v operační službě.
V 80. letech 20. století vycestovalo za prací (nejen) na libyjská letiště tisíce lidí z Československa. Postupně se jim podařilo otevřít Střední leteckou školu pro piloty i mechaniky a provozovat tři letecké výcvikové pluky pro libyjskou armádu. O jejich práci je tato kniha.
Předložený dvoudílný knižní projekt si vytkl za úkol zmapovat dosud souhrnně nezpracovanou tématiku působení čs. letců na britské stíhačce Hawker Hurricane. Po stručném obeznámí s vývojem typu, jako takového, se v 1. dílu zaměřuje na použití těchto letounů u dvou národních perutí č. 310 a 312, operujících se stroji v rámci RAF od bitvy o Británii.
Chci si všimnout jedné, bezmála dekádu trvající, letecké epizody. Jedná se o předvádění letových výkonů vojenských letadel v časovém intervalu 1987 – 1996. Proč právě toto téma a né jiné?
Již několik let přemýšlím o tom jak zachytit tu prchající atmosféru, kterou jsme zažívali v aeroklubech v 60.-70 letech minulého století, v době, kdy Orlíky vládli našemu nebi.
Čtenářům se dostává do rukou další díl dlouholetého badatelského projektu o čs. letcích, které po komunistickém převratu z února 1948 donutilo nastalé nepřátelské prostředí ve vlasti, kam se tři roky předtím vítězně vrátili z Velké Británie, volit opětovný exil – ten nejdelší. Tento svazek navazuje na 1.
Na základě povahy mimořádných událostí autor identifikoval celkem devět kategorií, které se pojí s úmrtím ve službě. Jedná se o seskoky, dopravní nehody, sebevraždy, nešťastnou náhodu, zdravotní komplikace, letecké katastrofy, neopatrnou manipulaci se zbraní, ženijní výcvik a jiné příčiny.
Kniha pojednává o životních osudech majora Ervína Hoidy, který v současnosti žije pozapomenutý nedaleko Liverpoolu. Publikace vychází u příležitosti jeho jubilejních 105. narozenin. Ervín Hoida prošel boji 2. světové války a osobně znal parašutisty Josefa Gabčíka s Janem Kubišem.
Letectví, jako všechny ostatní obory lidské činnosti, přináší s sebou mnohá rizika ohrožující život člověka; zejména pak v průběhu válečných konfliktů.
Výsadkové vojsko je relativně mladý druh zbraně, ale velice intenzivně se rozvíjející. V dnešní armádě již nejsou jen čistě padákové útvary, ale i smíšené a aeromobilní. Tyto v sobě zahrnují jednotky s padákovým výcvikem i bez něho a jsou to zpravidla útvary rychlého nasazení.