Crème de la crème súčasnej i klasickej svetovej prózy. Vydavateľská značka ODEON predstavuje špičkovú tvorbu renomovaných svetových autorov ako napríklad Fiodor Michajlovič Dostojevskij, Ernest Hemnigway, James M. Cain, William Faulkner, William Styron, Harper Leeová a celý rad ďalších.
Knihy v edícii ODEON vychádzajú v dvoch produkciách: ODEON Svetová klasika a ODEON Súčasná svetová literatúra. Tie čitateľom ponúkajú kvalitnú prekladovú beletriu, ktorá obohatí každú rodinnú knižnicu.
Zvučné mená, najslávnejšie príbehy, nadčasový dizajn obálok.
Prekrásna balada o starom rybárovi Santiagovi (Starec a more), nezabudnuteľný osud kniežaťa Leva Myškina (Idiot), príbeh tuláka Franka a krásnej Cory (Poštár zvoní vždy dvakrát) či kultový román o boji s predsudkami, hnevom a nevraživosťou (Nezabíjajte vtáčika) sú len niektoré z mnohých jedinečných diel v tejto edícii. Vkusné a decentné grafické spracovanie obálok kníh potešia aj náročného milovníka literatúry.
Zbierka posledných nepublikovaných a nezaradených poviedok F. Scotta Fitzgeralda, ktoré editorsky pripravila Anne Margaret Danielová. Fitzgerald neplánoval vydať tieto poviedky ako zbierku. Väčšinu z nich rozosielal v tridsiatych rokoch dvadsiateho storočia ako príspevky do veľkých časopisov, kde ich ešte za jeho života prijali, ale napokon nepublikovali. Niektoré vznikli v podobe filmových
Profesor historie prožívá se svou druhou manželkou sladké časy – ale jen do chvíle, než zjistí, čím se dřív živila… Do jejich společného štěstí se začnou vkrádat stíny v podobě Anniných dřívějších milenců a Grahama se zmocňují emoce, jaké dosud nepoznal.
Na samote v jaseňovom lese stojí zrub, v ktorom žije tato a jeho dve deti Cathy a Daniel. Tato je mohutný muž, povestný svojou hrubou silou. Aj deti vedie k tomu, aby dokázali bojovať proti zlu sveta, s ktorým vlastne nemajú žiadny kontakt. Ich samotársky život jedného dňa naruší návšteva pána Pricea, bezškrupulózneho majiteľa okolitých pozemkov. V tej chvíli sa začína odvíjať príbeh boja za
Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu… Byl původně pozván do Sovětského svazu na Světový festival mládeže, ale podařilo se mu tuhle „cestu na Východ“ rozšířit o návštěvu východního Německa, Polska, Maďarska a ČSSR. Tyto cestopisné eseje, v nichž Márquez vystupuje jako velice přesný a originální
Příběh, v němž v kritickém okamžiku sehraje úlohu Beethovenova Kreutzerova sonáta, je pojat jako děsivá analýza lásky a manželství, jako tragický rozvrat mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi hluboce milovali. Tolstého „sexuální novela“, jak bychom ji mohli nazvat, je dodnes dílo vyhledávané a čtenářsky přitažlivé.
Leitmotivem knihy je led ve všech podobách a asociacích – ledovce, mráz, zima, sníh, chlad, bělost – a současně funguje jako metafora mezilidských vztahů: těch blízkých mezi hrdinčinou matkou, bratrem autistou a jí samotnou, i těch vzdálených mezi jedinci žijícími v cizím, složitém, venkovním světě začátku jednadvacátého století. Propojení subjektivních pasáží s dokumentárními popisy polárních
Vyprávění o indonésko-holandské prostitutce Dewi Ayu, jejích dcerách, jejich nápadnících i manželích, potomcích i protivnících začíná fantaskním obrazem zmrtvýchvstání: ústřední protagonistka po jednadvaceti letech vstává z mrtvých a poprvé pohlíží do tváře své čtvrté dcery, nehezké dívky pojmenované Kráska. Zvědavý čtenář, kterého zajímá, jak se rázovitá Dewi s novou situací popasuje, je rychle
David se nikdy necítil dostatečně oceněný. Na střední dost trpěl, takže když se jako jediný z ročníku dostane na Harvard, doufá, že tam bude mezi svými – jenže je to ještě horší, všichni mu dávají najevo jeho sociální původ, neberou ho jako sobě rovného. A pak se objeví studentka Veronika… Než mu dojde, proč tahle krásná a chytrá žena touží zrovna po něm, je už skoro pozdě. Tragický milostný
Je válka – okupované Antverpy ovládá násilí a nedůvěra. Wilfried Wils se považuje za začínajícího básníka, ale zároveň se musí živit jako pomocný policejní strážník. Jeho kamarád se spíš ze ztřeštěnosti než z rozumu angažuje v odboji a ilegalitě, zatímco Wilfriedův umělecký mentor je zarputilým antisemitou. Wilfried opatrně lavíruje mezi těmito dvěma světy ve snaze o přežití. Vůle je drsný,
„Podpísal som zmluvu s diablom,“ povedal autor o svojej šesťzväzkovej autobiografii, ktorej dal príznačný názov Môj boj. Dielo vyvolalo v Nórsku a neskôr i ďaleko za jeho hranicami mimoriadny ohlas a vášnivé diskusie. Autor v ňom totiž otvorene a nekompromisne vykresľuje osudy a zážitky svojej rodiny či priateľov a predovšetkým seba v ustavičnom boji so zvládaním života v celej jeho
Známé české přísloví říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Pro spisovatele zároveň platí, že pokud ztratí vlastní jazyk, nemůže dál psát. To se stalo osudem mnohonásobné emigrantky Eleny Lappin: Narodila se v Moskvě, ale od svých tří let vyrůstala v Praze. V roce 1970 rodina emigrovala do Německa, později autorka žila v Izraeli, Kanadě, ve Spojených státech a Velké Británii… Memoáry V
Život s bipolární poruchou, tak by klidně mohl znít podtitul autobiografické prózy Thomase Melleho. Popisuje v něm svůj boj s touto složitou chorobou, pro kterou se dříve používalo označení maniodepresivní psychóza. Je těžké odhalit, co je pravou příčinou či jejím důsledkem, a tak je celý text koncipován jako autorova snaha přispět k porozumění této nemoci, porozumět sám sobě a také nabídnout
Na začiatku románu Krása bolí hlavná postava vstane z hrobu. Bývalá kurtizána Dewi Ayu to neurobila iba tak. Má poslanie, ktoré musí splniť, aby ochránila svoju rodinu: štyri dcéry, tri nádherné, jednu ohavnú, ktorá dostala meno Kráska. Dewi Ayu a jej štyri dcéry majú zložitý osud. Incest, vraždy, znásilnenia, šialenstvo, to všetko musia pretrpieť, ale najhorší sú duchovia, ktorí im zo života
Slavné románové dílo je sporem o tom, má-li člověk možnost svobodného rozhodování a zda může svůj život nějak ovlivnit. Jako hlavní postavy vystupují Jakub a jeho pán. Bez předchozího představení se, vysvětlení odkud přišli a kde se vzali, se pouštějí do dialogu o filozofických otázkách. Víme pouze, že Jakubův bývalý pán je kapitán. Současného pána se Jakub táže na spousty věcí. Pán hájí
Slavný Wildeův román v sobě nese autobiografické rysy: Mladý muž se nechává portrétovat známým malířem, a když poprvé spatří svůj krásný portrét, projeví přání, aby sám nikdy nezestárl a všechny proměny tváře se objevovaly pouze na obraze… Román obsahuje hororové prvky i faustovský motiv, dotýká se i tématu homosexuality. O popularitě díla svědčí filmová zpracování i původní český muzikál.
Jejich manželství se rozpadlo, ale zatím si to nechávali pro sebe... Christopher odjíždí do Řecka za prací a jeho manželka se ho po čase vydá hledat – na popud své tchýně, která se synovi nemůže dovolat. Je to trochu podivná výprava: pro vypravěčku se cesta stává příležitostí k poslední rekapitulaci vyhaslého manželství. Přijíždí s odhodláním požádat Christophera o rozvod, v téměř opuštěném
Peter Wilmot se s Misty seznámil na výtvarné škole. Kromě bradavky propíchnuté špendlíkem a svetru od krve ji zaujal ještě něčím jiným. Směsice odporu a obdivu vyústila ve sňatek a život v kamenném domě na ostrově Potchkeysea. Všechno, co člověk dělá, je autoportrét. Misty chtěla být malířkou, ale těhotenství jí to znemožnilo – místo toho skončila jako servírka a pokojská, obtloustlá páchnoucí
Mladá žena Amanda leží v horúčkach vo vidieckej nemocnici v Južnej Amerike a vedie rozhovor s malým Davidom, synom svojej kamarátky. Len pred niekoľkými dňami sem pricestovala s dcérkou Ninou na prázdniny a zoznámila sa s Davidovou matkou Carlou. David Amandu nabáda, aby sa v horúčke rozpamätala na detaily posledných dní a pochopila, čo sa stalo. Amanda si spomína: Carla je elegantná graciózna
V Shaker Heights, pokojnom príjemnom predmestí Clevelandu, je všetko plánované – od kľukatých ciest cez farby domov až po úspešný život obyvateľov. Nikto nestelesňuje tohto ducha lepšie ako Elena Richardsonová, ktorá sa dôsledne riadi zásadou hrať podľa pravidiel. Vtedy sa na scéne zjaví Mia Warrenová, tajomná umelkyňa a slobodná matka, ktorá prenikne do tejto idylickej bubliny s dcérou
Jonas T. Bengtsson přichází s novým románem, ve kterém nám představuje dalšího hrdinu, jenž by se jen stěží vešel do škatulky „obyčejný Dán“. Přesto nepochybujte, že by se takový příběh nemohl odehrát i u nás. Sus je devatenáct let, ale vypadá na dvanáct. Většinu života strávila v drsném prostředí kodaňského ghetta těch nejchudších. Její bratr leží v kómatu v nemocnici. Otec, pro Sus jen brutální