Kniha vypráví příběh skupiny ukrajinských spisovatelů, básnířek, literárních kritiků a intelektuálů, kteří v době tzv. Chruščovova „tání“ na Ukrajině formovali kulturní opozici vůči sovětskému režimu a vešli ve známost jako generace „šedesátníků“.
Knihu tvoří studie věnované primitivním formám společenské agitace, jakými jsou například sociální zbojnictví, tajná vesnická společenství, rolnická revoluční hnutí milenialistického typu, mafie, preindustriální městské gangy a dělnická náboženská bratrstva.
Španělský testament popisuje autorovy zážitky z občanské války ve Španělsku a následného pobytu ve vězení. Koestler během občanské války podnikl tři cesty do Španělska, přičemž pracoval ve prospěch Kominterny i jako agent oficiální tiskové agentury loajalistické vlády a ke krytí využíval akreditaci britského deníku News Chronicle.
Núbie, země za rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes v širší veřejnosti téměř zcela neznámá, navzdory svým pozoruhodným, byť často pohnutým dějinám. Její strategická poloha i velké nerostné bohatství poutaly už od konce pravěku pozornost egyptských faraonů.
Kniha představuje, jak lidé přistupují k minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Jedinečný profil časové perspektivy u každého z nás ovlivňuje, jak se cítíme, myslíme a jednáme v každodenním životě, má však také vliv na naše celkové zdraví, úspěchy a vztahy. Proč jsou úspěšnější a dožívají se vyššího věku lidé zaměření na budoucnost?
Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná?
ulius Fučík v komunistickém Československu a Albert Leo Schlageter v nacistickém Německu: dva popravení, ze kterých režim učinil mučedníky a na jejichž odkazu vybudoval skutečný kult. Oba byli ve své době oslavováni jako hrdinové, bojovníci proti odvěkému nepříteli a jako jeho oběti.
Vědecky fundovaný životopis významného rakouského malíře Oskara Kokoschky. Autor sleduje jeho životní a uměleckou dráhu od skromných začátků ve Vídni po postavení mezinárodně uznávaného umělce.
V druhé polovině 50. let přišel do Prahy rock'n'roll. Následujících několik desetiletí, maskován termínem big beat (který posléze zmutoval v libozvučnou českou verzi bigbít), významně ovlivňoval kulturní život v metropoli.
Karel Zeman začal natáčet Cestu do pravěku v roce 1953 jako svůj první celovečerní kombinovaný film určený dětskému publiku. Po premiéře v roce 1955 vzbudil velkolepý zájem v Československu i v zahraničí nejen díky novátorskému trikovému zpracování, ale také svou originální kombinací dobrodružného a populárně-naučného žánru.
Odborná kniha německé historičky českého původu Evy Hahnové a německého historika Hanse Henninga Hahna analyzuje „vyhnání Němců“ jako jedno z nejspornějších témat německých moderních dějin. Jeho významnou součást tvořil i poválečný odsun Němců z Československa.
Německý originál knihy byl publikován v roce 2017 v prestižní řadě „rukovětí“ nakladatelství Metzler a je reprezentativním kolektivním dílem současné české i zahraniční germanistiky zabývající se německy psanou literaturou českých zemí.
V létě 1920 se před branami Varšavy odehrála bitva řadící se svým dějinným významem po bok bitev u Marathonu a Waterloo. Přes své osudové důsledky byl příběh o tom, jak Lenin málem otřásl uspořádáním ustaveným Versailleskou mírovou smlouvou a vnesl bolševismus do západní Evropy, víceméně zapomenut.
Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny.
Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa.
V knize navazující na úspěšné starší dílo Lepší andělé naší přirozenosti si psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku, znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21.