Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji?
Dějiny filosofie svědčí o tom, že lidé se ptají nejen na věci, které potřebují a běžně užívají v denním životě a při své práci, ale také na skutečnosti, které míří mnohem dále. Nakonec shledáváme, že to vůbec nejsou otázky bezvýznamné: Co jsme schopni poznat? Jsme svobodní? Má naše existence nějaký smysl? Co je umění? Proč vůbec je něco?
Mezi sedmi dny stvoření první kapitoly Geneze a vznikem vesmíru Velkým třeskem se zdá být neřešitelný rozpor. Evoluční myšlenka a nauka bible, příběh Adama a Evy v Edenu a příběh australopitéků na afrických pláních je obvykle považován ateisty i křesťany za vzájemně se vylučující alternativy.
Kdysi dávno postavil člověk sám sebe do kruhu bytostí, kterým přiřadil důstojnost a které se rozhodl chránit morálními zákony. Během let různé etiky rýsovaly kruhy různě: někdy byli z kruhu vyloučeni všichni lidé s odlišnou barvou pleti, jindy byli v kruhu jen dospělí a lidé příliš staří nebo příliš mladí či ještě nenarození byli postaveni mimo kruh.
Autor se ve své knize dělí se čtenáři o vlastní reflexe a prožitky. Některé texty se zrodily z náhodně zachycených myšlenek a v autorově mysli rozehrály sled spontánních úvah o naší civilizaci, přírodě a katolické církvi.
Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj.
Kniha není běžnou příručkou o tom, jak či jaké pít víno, kterých existují tisíce. Je sofistikovaným filosofickým průvodcem myšlením o víně, ale i osobním vyznáním. Knihou napsanou s typickým anglickým humorem, vášnivou a zaujatou obhajobou nápoje, bez něhož by nevznikla civilizace.
Nietzsche se v této i předchozí knize věnované řecké kultuře svým způsobem vyznává ze svého obdivu k předsókratovským myslitelům, kteří podle něj představují vrchol řeckého myšlení.
Tak pravil Zarathustra aneb Kniha pro všechny a pro nikoho je opus magnum slavného německého myslitele Fridericha Nietzscheho. Podle mnoha odborníků patří mezi nejvýznamnější filozofická díla. Nikoho, kdo si poetický příběh perského proroka přečetl, kniha nenechala chladným.
V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí jsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor konstituovala v průběhu dějin západní filosofie a jak se její klíčové termíny dobro a ctnost staly centrem její pozornosti.
Útla, no obsahovo veľmi hodnotná kniha historika Mosesa I. Finleyho pozostáva z troch prednášok, ktoré autor predniesol v USA v r. 1972 a z dvoch neskoršie publikovaných statí, ktoré dopĺňajú rozšírené vydanie z r. 1984.
Vďaka výbornému prekladu Miroslava Marcelliho sprístupňujeme v edícii Exempla iuris slávne Perelmanove dielo Právna logika. Právna logika skúma teórie právneho usudzovania a právnu argumentáciu od čias Napoleonovho zákonníka až po súčasnosť. Zaoberá sa antinómiami v práve a poukazuje na špecifiká právneho usudzovania.
Ríša práva, ktorá je jednou z najdôležitejších prác v rámci filozofie práva, sa po prvý raz dostáva k čitateľom v slovenskom preklade Dezidera Kamhala. Popredný americký filozof Ronald Dworkin v nej predstavuje svoju teóriu morálneho odôvodnenia práva, ktorá spája či prepája osobnú morálku, právne zdôvodnenie a politickú legitimitu.
Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími.
Cesta Světla je nejnovější kniha s texty, které napsal Jan Amos Komenský. Zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“. Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami.
Zborník príspevkov z rovnomennej medzinárodnej vedeckej konferencie si kladie za cieľ reflektovať zásadné problémy a najnovší vývoj v oblasti práva na náboženskú slobodu a slobodu svedomia v konotáciách s náboženským vyznaním rodičov a najlepším záujmom dieťaťa.
Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie.
Významný myslitel druhé poloviny 19. století Friedrich Nietzsche byl ve svých 24 letech – tehdy se stal profesorem řeckého jazyka a literatury na univerzitě v Basileji — považován za mimořádně nadaného filologa. Jeho filosofické myšlení zásadně ovlivnil spis A. Schopenhauera Svět jako vůle a představa.
