Ve své práci se autor pokouší o novou formulaci důkazu Boží existence na základě empirického světa, tedy tzv. důkazu kosmologického, a o řešení některých otázek, které s ním souvisí. Jedná se předně o otázku místa, které tento důkaz zaujímá v lidském životě, a dále o problémy některých jeho filosofických předpokladů.
Slovenské vydanie Rawlsovej práce Právo národov je doplnené o štúdiu Revidovaná idea verejného rozumu, ktorá bola súčaťou rozšíreného vydania Práva národov z roku 1999. Rawls vychádza z toho, že „národy“(peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania.
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické.
Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti.
V knihe Europeanizmus predkladá autor filozofický projekt hodnotového založenia Európy, ktorý sa opiera o relevantné historické, politické a sociálnovedné analýzy. Čitateľovi tak umožňuje preniknúť hlbšie do problematiky hodnotového dedičstva Európy a aktuálneho diskurzu o jej minulosti i budúcnosti.
Autor prezentuje precíznu analýzu Buberovho a Kierkegaardovho prínosu k riešeniu otázky človeka, jeho vzťahu k Bohu a k iným ľuďom. Sprostredkúva správu o duchovnej situácii Európy v prvej polovici minulého storočia ako aj úvod do filozofických koncepcií, ktoré chápu dialóg ako kľúč k pochopeniu človeka, jeho prirodzenosti a podstaty.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko -ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století. U Jeana Rouauda je to zejména první polovina dvacátého století a její válečná traumata, ale i přerod Francie z rurální země v moderní industriální společnost.
Ve své nové knize vídeňský filozof Konrad Paul Liessmann sleduje hranice a rozlišování, bez nichž by ani jednotlivec ani společnost nebyli schopni přežít.
Výber z prác Waltera Benjamina (1892 – 1940) prináša pohľad na neskoré obdobie tvorby tohto nemeckého filozofa a literárneho kritika a teoretika, vyznačujúce sa autorovým sústredeným záujmom o filozofiu marxizmu, resp.
Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků a autor mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice (mezi ty nejznámější patří Antropologické struktury imaginace.
Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Ión se zaměřuje především na vztah filosofie a řečnictví v klasickém Řecku.
Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují nezměrnost božích možností.
Vedle svých obsáhlých spisů k teoretické a morální filosofii a k estetice je Kant autorem řady drobnějších studií, v nichž reaguje takříkajíc na dobovou objednávku.
Problematika interpretace symbolu se v XX. století v nebývalém rozsahu rozvinula v řadě společensko-vědních oborů. Podle Paula Ricoeura je možné četné přístupy rozdělit do dvou hlavních linií: redukcionistické přírodovědně orientované a humanisticky zaměřené restitutivní linie. Symbolika snu je tak v psychologii polarizována mezi výklady S. Freuda, C. G.
