Málokterá problematika dějin amerického kontinentu přitahuje takovou pozornost české veřejnosti jako otázka vztahů mezi Indiány a bílým obyvatelstvem Ameriky, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu.
Jedním z páteřních témat knihy výtvarníka Jiřího Sozanského Valdice/ Odsouzeni k neexistenci je složité hledání vztahu – nebo spíše míjení – s lidmi, kteří prošli zkušeností politického věznění, a to zvláště v 50. letech.
Bohatým obrazovým doprovodem vybavený kompletní přehled německých stíhacích es 1. světové války, přibližující osudy těch nejproslulejších nositelů legendárního vyznamenání „Modrý Max“ a dalších významných letců ve službách císařského Německa.
Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Osobně navštívil bombardovaná místa a podrobně popsal zasažené objekty a zčásti i osudy postižených. Podrobně vylíčil květnové události v Praze od 5. května do osvobození a dále.
Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech. Kulminoval, když Edvard III. Anglický vystoupil s nároky na francouzskou korunu.
Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Válečný požár, který zažehla pražská defenestrace a povstání českých stavů roku 1618, zasáhl postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy.
William „Wild Bill” Guarnere and Edward „Babe” Heffron patřili k výsadkářům americké armády – příslušníkům roty Easy, elitní jednotky 101. výsadkové divize, o níž vznikl televizní seriál Bratrstvo neohrožených.
Zápisník byl nepostradatelnou pomůckou každého správného příslušníka četnického sboru. Byly v něm podrobné záznamy o řešených případech, stejně tak jako stručné poznámky o vlastních zjištěních četníka, či informace získané prostřednictvím konfidentů.
Kniha o hrdinovi inspirovaná jeho skutečným příběhem. Jiří REGI Schams, člen bývalé elitní skupiny Útvaru speciálních operací (SOG) Vojenské policie Armády České republiky, patřil bezpochyby mezi nejznámější české novodobé válečné veterány. V roce 2008 byl v Afghánistánu těžce raněn při útoku sebevražedného atentátníka.
Předkládaná monografie přibližuje jeden z jáchymovských táborů, ve kterém vězni žili. Lágr Rovnost se řadil k jednomu z největších a v prvopočátcích i k nejhorším táborům, ve kterých mohli vězni skončit. Autor podrobně popisuje, jak tábor vznikl a jakou funkci zastával v celém systému uranových lágrů.
Kniha ukazuje málo známou podobu druhé světové války zachycenou očima nejslavnějších amerických a ruských válečných korespondentů. Dozvíte se příběh fotografa, který osvobodil vlastní vězení na Filipínách, i příběh básníka, který s proseknutou lebkou utekl ze zajetí a prošel tisíc kilometrů okupovanou Ukrajinou.
Boj vojáků 1. čs. samostatného praporu pod velením plukovníka Ludvíka Svobody u ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943 byl jejich prvním nasazením na sovětsko-německé frontě. Zároveň byl i bojem nejobtížnějším, protože Čechoslováci zde statečně vzdorovali několikanásobné přesile tvořené dvěma bojovými skupinami německé 6. tankové divize.
Kniha poskytuje čtenáři přehled o všech obrněných vozidlech, která používaly jednotky Wehrmachtu i SS během druhé světové války. Více než 300 stran textu, který doprovází přes 400 fotografií, z nichž mnohé nebyly doposud zveřejněny, činí z této knihy nejobsáhlejší dílo na toto téma.
„Dodnes nemůžu pochopit, jak jsem to já, taková malá holčička, mohla všechno přežít. Bez táty, bez mámy." V první polovině 40. let bylo do Sovětského svazu násilně deportováno několik set tisíc Polek. Končily coby „nepřátelé lidu" na nucených pracích, v kolchozech, dolech, ve věznicích. Trpěly v neskutečných podmínkách, byly mučeny.
Tato unikátní sbírka výpovědí očitých svědků z první a druhé světové války vznikla na základě neuvěřitelné šíře svědectví z první ruky.
Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády přibližně milión žen, jejichž role a zkušenosti zůstaly prakticky neznámé. A právě o nich vypovídá knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny Válka nemá ženskou tvář.
Vzpomínky veterána elitního útvaru podvodních ženistů, předchůdců dnešních Navy SEALs, kteří za druhé světové války prováděli téměř nesplnitelné bojové mise v rámci Dne D i řady klíčových vylodění v Tichomoří.
Rozhodoval o životě a smrti vězňů v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Pro své zvrácené experimenty si vybíral zejména ženy a děti, obzvláště ho zajímala dvojčata. Nikdy nebyl dopaden a potrestán, dokonce ani po útěku do Jižní Ameriky, kde ho po letech poznala bývalá vězeňkyně. Své rozhovory s Mengelem si zapisovala, tato kniha je jejich výsledkem.
Jmenuji se Marat a doznávám se k tomu, že jsem dobrovolně odešel z ruské armády. Svého činu jsem ale vzápětí litoval. Po mnoha letech bloudění jsem ale nenašel nic, co by uživilo mou rodinu, proto jsem se zapletl s mafií, zabíjel a nakonec i propadl alkoholu. Život se se mnou nemazlil, a když jsem si sáhl na dno, rozhodl jsem se, že ani já se s ním mazlit nebudu.
