Po roce 1989 nevyšla žádná kniha pražské poezie. Až nyní. Antologie Každý ji zná tak bude maskovaná představuje 66 básní o Praze od 56 současných českých básníků a básnířek. Zastoupeni jsou autoři několika generací, kteří začali publikovat od roku 1989. Rozpětí jmen sahá od Ajvaze až po Zedníka.
Zítra se stane všechno. Všechna vysvědčení budou zbytečná, vlak zmizí, jako by nikdy nebyl, pod zemí stejný prales jako nad zemí. Štíhlé zvíře vyplení hnízda, báseň prosvětluje, smrtka se dře. Pokaždé se počíná nějaký nový rok: začne zaříkání, začne počítání. Bude to doutnat, ale my ještě přiložíme.
V svojom debute Dievča s obitými kolenami mladá autorka Silvia Hajdúová vedie čitateľa do svojho intímneho prostredia, podfarbeného rodným Gemerom, v ktorom vyrástla. Nájdete v ňom vášnivú výpoveď ženy, ktorá chce od života viac a neprijíma formuláciu – ži tak, ako Ti je súdené. Hľadá. Hľadanie je prítomné v každej jej básni, v každom verši.
Mé srdce je podobné jako to vaše. Mé moře je podobné jako vaše. Má příliv i odliv, zaplavená města, trosečníky na březích i perly na dně příkopů. Sbírka básní Vzkazky slunci je sbírkou kamení. Je vylovena z mého oceánu a pečlivě protříděna. Na slunci, na světle, na očích. Básně vyprávějí příběhy lásky, zklamání i smíření.
Dlouhý bílý vous a vlas sepnutý do culíku. Na nose brejličky. Prsty mu střelhbitě běhají po klávesách piana. Ano, to je charismatický muzikant Jiří Svěrák, zvaný Šlupka. Namísto tónů nechal teď bezuzdně řádit svoji fantazii a výsledkem je knížka Šlo kopyto do světa a potkalo koně.
Poslední soubor povídek Josepha Mitchella (1908–1996), amerického novináře a prozaika. Nalezneme tu povídky z konce 30. a ze 40. let. Nejvýraznější a nejrozsáhlejší je povídka Mohawkové ve vysoké oceli, pojednávající o životě Mohawků v rezervaci i mimo ni – především při práci na výškových stavbách a mostech. J.
Kniha nastavuje formou básní a ilustrací alegorické zrcadlo jednotlivcům, skupinám lidí a celé lidské civilizaci. V závěru se zamýšlí nad principem mostu jakožto druhu křižovatky umožňující nezávislý pohyb v jinak kolizních směrech.
Devátá básnická sbírka křesťansky orientovaného autora.
Básnická sbírka obsahuje verše z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poprvé začaly verše kolovat v samizdatu v roce 1973. V sedmdesátých letech vyšla sbírka několikrát v zahraničí, v Čechách poprvé až v roce 1981. Doslov doc. Jiří Brabec.
Výbor z poezie Vítězslava Nezvala připravil Ivan Wernisch.
V nové sbírce známého básníka najdete miniaturní „detektivky“, ve kterých se motivy z televizních seriálů rafinovaně mísí se starověkými mýty, velmi současně pojaté básně na biblická témata i třeba ve verších psané rodinné memoáry. A taky řadu osobních vyznání zralého autora, který o sobě přiznává, že „nemá už lásky moc, moc lásky ale má.
Stanislav Denk. Narodil se 1962 v Brně. V občanském povolání učitel ve Velkém Týnci u Olomouce, kde žije a působí v místní správě. Vydal básnické sbírky Kámen mlýna (Host, 2008), Obruče vzduchu (Dybbuk, 2011) a Hrana ohně (Dybbuk, 2015). Uveden v ročence Nejlepší české básně 2011 (Host, 2012) a antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020).
Ve své knize, básník, překladatel, kolážista a publicista, fenomenologicky ohledává nejběžnější a nejbanálnější jevy, které jej obklopují, stejně jako tajemný, fantastický svět svého dětství, plný stínů, odlesků i snových obrazů.
Petr Kukal je básník tradiční, který slaví ženskou krásu a také všechno, co v nás probouzí. Autobus veršů, v němž sedí vždycky u okna, míří po té nejstarší trase: od Lásky k Smrti. Kukalovy poslední knihy — a sem patří i O jablko lehčí ráj — prozrazují, že cílová stanice se blíží.
Žánrově rozmanitý a komponovaný opus Sešit z Marienbadu sestává z básní, deníkových záznamů a různorodých textů, jež Vladimír Binar neměl v době jejich vzniku příležitost vydat, jako jsou překlady, posudky, eseje, přednášky, záznamy tahitských mýtů atd. Spis obsahuje také vybrané přijaté dopisy.
Sbírka současného českého autora. Soubor obsahuje cca 35 básní z let 2012–2021, které jsou reflexemi nad místy, událostmi a osobami autorova života. Sbírku P. Halmay dedikoval svému otci, básníku Karlu Šiktancovi.
Jána Kollára (1793 – 1852) poznáme predovšetkým ako básnika, no v tomto diele smelo vstupuje do dialógu so svetom umeleckých diel a pamiatok. Kniha ponúka súčasný preklad jeho dosiaľ nevydaných cestovateľských zápiskov z Talianska.
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!