Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni. Jejich požadavky vůči lidstvu se zprvu zdají být mírné – sjednocení Země, odstranění chudoby, ukončení válek. Avšak za jakou cenu? Co se stane těm, kdo se postaví na odpor?
V roku 2131 sa z hĺbky vesmíru vynorí neznáme teleso. Rýchlo sa stane stredobodom záujmu vedcov a dostane meno Ráma. Valec mimoriadnych rozmerov rotuje, má úplne hladký povrch a podľa slabého gravitačného poľa je zrejme dutý. Ráma nemôže byť prirodzeného pôvodu, a preto k nemu vyšlú prieskumnú raketu Endeavour.
Po ničivém dopadu meteoritu na Itálii v roce 2077 se nejvyšší představitelé lidstva rozhodli vytvořit systém radarů a teleskopů, jenž monitoruje všechna tělesa prolétávající Sluneční soustavou. V roce 2130 systém zachytil objekt mimořádných rozměrů. Pohyboval se po přímce, nikoliv po elipse jako ostatní asteroidy.
Píše se rok 2012: sto let po potopení Titaniku. Dvě z nejmocnějších společností světa, z nichž každá je vedena excentrickým multimilionářem, se utkají v závodě o to, komu se dříve podaří nalézt způsob, jak vyzvednout a uchovat luxusní transoceánský parník.
Sbírka Devět miliard božích jmen přináší výběr nejlepších Clarkových povídek. Mezi čtyřiadvaceti příběhy čtenář nalezne Hlídku, Hvězdu, Setkání s medúzou, Tajemství, Čtvrtý den či titulních Devět miliard božích jmen. Knížka je doslova nabitá povídkami, oceněnými Hugy či Nebulami, mimořádnými příběhy, které doslova utvářely dějiny SF.
Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel „Hvězdnou bránou“, se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály. Ale tím nejdůležitějším úkolem je průzkum záhadného vesmírného tělesa zcela pravidelných tvarů.
Na Měsíci je nalezen záhadný objekt. Důsledky objevu jsou natolik významné, že je kvůli němu vůbec poprvé vyslána lidská posádka hluboko do Sluneční soustavy.
Měla to být jen rutinní jízda člunem zkonstruovaným k vyhlídkové jízdě po povrchu Měsíce, ovšem nepředvídatelný prašný vír uvrhl Selené i s jeho posádkou a pasažéry do hlubin smrtící pasti. A právě tehdy začíná odhodlaný boj o život. Boj s nemilosrdnými vesmírnými zákony, které na Měsici panují. Boj s časem a lidskou psychikou v ohrožení života.
Budoucnost vzdálená miliardu let: všechny pozemské oceány již zmizely, téměř celý povrch ovládá poušť a lidstvo… Lidstvo bylo kdysi mocné a vládlo hvězdám. Ale pak, jak se traduje v legendách, zaútočili Nájezdníci a zahnali je do posledního útočiště na Zemi – do města Diaspar. A zde nyní žijí poslední lidé.
Začalo to před čtyřmi miliony let zářivým černým monolitem, jenž přeměnil opice v člověka a zažehl jiskru v lidském vědomí. Na úsvitu jednadvacátého století našli archeologové na Měsíci stejný černý monolit a tím začíná dobrodružství Dava Bowmana, jeho zástupce Franka Poola a superpočítače HALa.
Píše se rok 2061 a do nitra Sluneční soustavy se na své osamělé pouti vesmírem opět blíží Halleyova kometa. Je to také rok, kdy se doktor Heywood Floyd vydává zpět do vesmíru, aby se ve svých sto tři letech opět střetl s mimozemskými monolity.
Ve svých knihách překlenul Clarke celý vesmír. Přenesl své čtenáře přes nepředstavitelné vzdálenosti do podivuhodných míst a časů, avšak současně nikdy neztratil z očí svůj domov. Mnoho jeho největších a nejlepších prací se odehrává na Zemi, či zde pramení.
Ráma II, kosmická loď mimozemské civilizace, unáší tři kosmonauty lapené ve svých útrobách do hlubin vesmíru. Po dvanácti letech dorazí do blízkosti Síria, kde je loď opravena pro další cestu a posádka otestována a poslána zpět. Ráma opět vstupuje do sluneční soustavy a nyní žádá dva tisíce lidí, které odveze do svého světa.
Z vesmíru se postupně vynořuje obrovský objekt vážící miliardy tun, který astronomové pojmenují Ráma. Proniká nepředstavitelnou rychlostí sluneční soustavou a vesmírné sondy zjišťují, že se v žádném případě nejedná o přirozený objekt.
Jedna z ranných prací nedávno zesnulého mistra SF sice neoplývá moderními technologiemi ale předznamenává jeho nepřekonatelnou schopnost pohledu do budoucnosti. Spisovateli Martinu Gibsonovi se splní jeho dávná touha - navštívit výzkumné středisko na Rudé planetě.
Vyjde jako osmnáctá kniha z řady Mistrovská díla science fiction. Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel skrz mimozemskou 'Hvězdnou bránu', se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály.
Světlo Země je považováno za jedno z nejlepších Clarkeových děl - v době premiéry filmu Odysea 2001 se dokonce vedla diskuse, proč nebyl vybrán tento námět. Odehrává se v době, kdy od přistání člověka na Měsíci uplynulo již 200 let.
Na Měsíci je objeven záhadný objekt. Důsledky nálezu jsou natolik významné, že je kvůli němu vůbec poprvé vyslána lidská posádka hluboko do Sluneční soustavy.
Kouzlo této klasické sbírky, která poprvé vyšla 1956, spočívá zejména v tom, že se v ní čtenář znovu setká s těmi nejlepšími autorovými povídkami. Je zde Hvězda (The Star), jež byla vyhlášena nejlepší SF povídkou roku 1956, neobvyklá, smutná povídka Pomíjivost (Transience) a další proslulé Devět miliónů božích jmen a Zpěv vzdálené země.
