Kamarádi z Brodku to jsou školáci VENDULA, LUCKA, KUBA a LUĎA a k nim patří také kluk Hejkal Vilík, vodní panenka Jakubka, bludný panáček Máťa Mokřín a nádherný, ale záhadný kohout Keri. K těmhle školákům se občas přidávají malí kluci Vašulka a Bubáček z cukrárny na náměstí.
Štvrtá a posledná kniha mesta Ember sa začína tam, kde sa skončili Ľudia zo Sparksu. Emberčania trávia prvú zimu nad zemou. Line a Doonovi sa do rúk dostane tajomná kniha, ktorá je určená obyvateľom Emberu. Aby pochopili jej význam, musia sa vrátiť späť pod zem. Tmavé mesto zatiaľ obsadila skupina squatterov.
Marcelo Sandoval počuje hudbu, ktorú nikto iný počuť nemôže. Je to jeden z prejavov autistickej poruchy. No jeho otec tomu nikdy celkom neveril, ani hudbe, ani Marcelovej odlišnosti. Prinúti Marcela brigádovať cez leto v podateľni svojej právnickej firmy, aby ho zapojil do skutočného sveta.
Poťouch bývá různě velký a různě barevný. Každý Poťouch má trumpetkové našeptávadlo, dva z pěti prstů na ruce výrazně delší, těm se říká popichovadla, a zbylé tři prsty jako přísavky. Štětiny na šišaté hlavě se odborně nazývají svědidla. Co se svědidel týká, může být Poťouch blonďák, rezatec i černoštětináč.
Prosinec je měsíc, kdy se pořád něco děje. Někdy se třeba půl roku nestane nic, ale v prosinci se děje jedna věc za druhou. V pondělí poprvé napadl sníh, v úterý jsem měl horečku, ve středu málem zmrzla paní Vránová, když podle ní stavěl pan Vrána Matýskovi sněhovou babičku, pozítří přijde Mikuláš a blíží se Vánoce!
Nie je kôň ako kôň – tak sa začína príbeh o mladej kobylke Viktórii. Narodila sa na Muránskej planine, kde si voľne žila, kým si ju nevyhliadol kaskadér Tuarég. Priviedol ju na kaskadérsky ranč Pegas, kde sa cvičia a trénujú kone pre film. Keďže je nováčik a nič neznamená, ostatné kone sa k nej tak správajú.
Jitka leží v posteli. Je nemocná a pochopitelně se nudí. Kdo by neznal tuto základní a obyčejnou životní situaci!
Prváčikovia sa na školu väčšinou tešia, niektorí sa trošku boja, ale Vrkôčka - tá je veľmi smutná. Nielenže sa narodila o 5 dní neskôr, ako sa požaduje (5. septembra), ale jej najlepší kamaráti Mišo a Dorotka do školy idú a ona sa sťahuje s rodičmi na nové sídlisko, kde nikoho nepozná.
Koník mojich snov je napínavý príbeh dievčaťa, ktoré nadovšetko túži mať vlastného koňa. Jess sa jedného dňa tento sen splní, keď vyhrá vysnívaného koňa v súťaži.
Když se Vojta narodil, byl malý jako drobeček. Všichni říkali: Ten je malý! A maminka měla strach, že se ve světě ztratí. Vojta však rostl, rostl a brzy všichni říkali: Ten je velký! A maminka byla ráda, takový kluk ve světě určitě nezabloudí. Ale ouha! Jen rodiče pustili Vojtu poprvé z domu, už se ztratil!
Soubor nejstarších českých a moravských pověstí, vycházející ze zpracování nejstarších českých legend A. Jiráska a I. Olbrachta, zbavený historického nánosu pateticky archaického a pro dnešního čtenáře již leckdy nesrozumitelného jazyka. Kniha obsahuje všechny základní pověsti, od příchodu Čechů na horu Říp až po pověsti o životě a smrti sv.
Benjamin, pro všechny krátce Ben, žije s matkou na předměstí Paříže, chodí do gymnázia a je v pohodě. Vášnivě rád jí (sem tam i něco uvaří) a sní o tom, že se jednou stane majitelem hotelu na pobřeží v Bretani. Jen ostatní jsou trochu nervózní... Ben tloustne. Váží o dvacet-třicet kilo víc, než by měl, a svým vrstevníkům se příliš nepodobá.
V minulém století nebyli jedinými prozaiky Erben, Mácha či Němcová. Výbor povídek Mrtví tanečníci, který navazuje na podobně koncipovanou antologii poezie Rozkošný hrob (2009), představuje nejen autory známější (Klicpera, Sabi-na), ale i pozapomenuté (Gallaš, Vocel) či zcela opomíjené (Ludvík, Stroupežnická).
Třetí díl zábavné řady, v níž jdou všechny žerty stranou. Někdo vraždí teleportéry, jednoho po druhém, a nepomůže jim ani jejich schopnost přenést se ve vteřině na libovolné místo.
Klasické humoristické dílo Josefa Škvoreckého sestává ze tří částí: Dětští vypravěči všech tří částí glosují – formou slohových prací či dopisů – dění kolem sebe; činí tak nesmírně vtipným a pečlivě stylizovaným jazykem, který vyvolává salvy smíchu, ale zároveň tu a tam mrazí, především tím, jak přesně pojmenovává pokřivený svět
Alois Jirásek vypráví nejstarší historii českých zemí. Nové reprezentativní vydání doplňují ojedinělé ilustrace Josefa Kremláčka. Pojďme si připomenout, jak získaly české země do znaku lva, kdy se stavěl staroměstský orloj nebo jména všech našich bájných knížat.
Hlavní postavou knížky je paní Láryfáry. Je docela maličká a na zádech má hrb. Když se jí všechny děti ptají, na co ho má, odpoví, že v něm nosí svá kouzla a čáry. Žije v domku spolu se svým psem Darebou a kočkou Ťapko. Domek má postavený vzhůru nohama, proto je tam velká legrace. Děti tam moc rádi chodí, hrát si a popovídat s paní Láryfáry.
Najde Lenka své rodiče, které tak neuváženě opustila v cizím městě? Kdo je ten tajemný kluk Vítek,: že s ním Lenka z ničeho nic zažívá příběhy, které byly doposud daleko za hranicí její nejbujnější fantazie? Co se stane, když medvěd Vok ukradne dělníkům žebřík a vydá se z medvědária do města?
Kniha TRI MESTÁ, to sú vlastne tri knihy v jednej. Z ich názvov je zrejmé, že ide o rozprávanie troch autorov o troch hlavných mestách troch susedných krajín: Slovenska, Maďarska, Rakúska. Autori pochádzajú vždy z tej-ktorej krajiny, a to isté platí aj o ilustrátorkách.
Sedemnásťročný inteligentný Armin, ktorý s matkou emigrantkou z Čiech a mladšou sestrou žije v Brémach, už nie dieťa a ešte nie dospelý, sa usiluje porozumieť svetu.
