Fascinující myšlenka, že náš trojrozměrný svět je jen jakousi „plošší“ součástí světa o více dimenzích, vyžaduje velkou představivost.
Nahlédněte do světa prvočísel, který fascinuje matematiky již 2 000 let. Nic nevypadá jednodušeji než čísla, jejichž definici zvládne každý školák: „Prvočíslo je číslo, které beze zbytku dělí jen ono samo a jednička.
E=mc2 - tuto bezmála sto let starou Einsteinovu formulaci vztahu mezi hmotou a energií zná skoro každý, jen málokdo má však přesnější představu, co doopravdy vyjadřuje. Bodanisova kniha není "teorií relativity pro začátečníky" - je takřka detektivním příběhem moderní fyziky.
Učebnice určená pro vysokoškolské studenty fyziky i další zájemce. Obsahuje základní partie z teoretické mechaniky, kvantové teorie a statistické fyziky. V závěru jsou matematické doplňky pokrývající matematiku nezbytnou ke studiu. Text je doplněný stručnými životopisy některých významných osobností fyziky.
Kompendium pokrývá nejdůležitější oblasti moderní fyziky od mechaniky přes akustiku, optiku, nauku o teple, elektřinu a magnetismus až po atomovou fyziku. Obsahuje všechny důležité vzorce a zákony, četné úlohy, příklady a jejich řešení. V závěru knihy je rozsáhlý slovník důležitých pojmů a rejstřík.
Je známo, že v životě existuje mnoho druhů paradoxů. Jeden z nich držíte v ruce. Tuto malou, skromnou knížku, kterou máte v ruce, si můžete přečíst za hodinu či dříve. Avšak než jsem ji já napsal, trvalo mi to 55 let. A nejen to. Najít odpověď na otázku, která stojí na titulní stránce a která je obsahem této knížky trvalo lidstvu celou věčnost…!
Aktuální příručka o vesmíru a o tom, jak nás naše poslední objevy o hlubokém kosmu nutí přehodnocovat, co o něm vlastně víme a co ne. Dne 21. března 2013 zveřejnila Evropská kosmická agentura mapu zbytkového záření po velkém třesku. Snímek hledí do hlubin vzdálených v prostoru 440 triliard kilometrů a v čase 13,8 miliard let, a prakticky nelze pořídit lepší.
Kniha navazuje na předchozí díl Fyzika v příkladech: Mechanika a má sloužit jako učební pomůcka studentům a pedagogům vysokých škol i čtenářům, kteří si chtějí doplnit své znalosti z fyziky.
Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán na pražskou univerzitu a polytechniku. Po vzniku Československa byly v Brně a Bratislavě založeny univerzity, výchova matematiků a fyziků přešla z filozofických fakult na přírodovědecké a vznikly první mimouniverzitní instituce, např. Radiologický ústav nebo Fyzikální výzkum Škodových závodů.
Kvantová fyzika je mimořádně náročný obor, a přesto pojmy a termíny z tohoto pole pronikly i do běžného jazyka - odkazy na princip neurčitosti či paradox Schrödingerovy kočky se objevují v beletrii i jinde, nemluvě o šarlatánech, pro které se slovo "kvantový" stalo zaklínadlem, díky kterému je možné podstrkovat důvěřivcům všemožné "léčebné" prostředky a
Stephen Hawking proslul setrvalou snahou přiblížit nesmírně složitou problematiku současné fyziky nejširšímu laickému publiku. Součástí tohoto úsilí i letošní rozhlasové přednášky o černých dírách, nejpodivuhodnějších objektech známého vesmíru.
Matematik Martin Gardner psal přes 25 let sloupky matematických her do prestižního časopisu Scientific American – vždy se snažil ukázat nový a neokoukaný problém a jeho řešení.
Mnoho študentov sa matematiky bojí a nenávidí ju. Vychádzajú zo škôl a nechápu jej základné koncepty. Ako pomôcť deťom, aby si uvedomili, že majú nesmierny matematický potenciál? Ako majú učitelia vyučovať, aby priviedli túto myšlienku k životu?
Fyzika je opravdovým dobrodružstvím poznání. A moderní fyzika, vzešlá z vědeckých revolucí 20. století, posunula hranice našeho chápání světa daleko za hranice běžné představivosti. Rovelliho nejnovější kniha je souborem sedmi esejů, napsaných původně pro kulturní rubriku nedělních novin.
Čo bolo pred Veľkým treskom? Čo všetko sa dialo v prvej sekunde vesmíru? Bol vesmír hneď priestorovo nekonečný? Vieme cestovať do budúcnosti? Ako sa líši čierna diera od čiernej superdiery a máme sa toho obávať? Zrodil sa celý priestor naraz alebo stále pribúda? Kam až vesmír siaha a ako sa to s ním a nami skončí?
Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči.
Na fyzikálních zákonech je krásné to, že jsou univerzální. Se stejnými jevy se setkáváme jak v naší domácnosti, například v obyčejné kuchyni, tak v hlubinách vesmíru. V knížce, která je určena široké veřejnosti zajímající se o fyziku, jsou na populární úrovni popsány zajímavé fyzikální jevy od historických souvislostí až po žhavé novinky.
poznámkami pořídil již v sedmdesátých letech 20. století náš vůbec nejvýznamnější historik astronomie, a kopernikanismu zvláště, Zdeněk Horský (1929–1988). V češtině však první kniha Oběhů vychází v upravené podobě teprve nyní. Jako úvod k překladu slouží další Horského text, původně samostatná knížečkaMikuláš Koperník.
Ilustrácie vytvorené najmodernejšou počítačovou grafikou odhaľujú fascinujúci svet vesmíru od veľkého tresku či čiernych dier až po vesmírne lety. Ponorte sa do hlbín červeného superobra tesne pred výbuchom supernovy. Objavte neuveriteľné planéty a mesiace, ktoré tvoria Slnečnú sústavu.
Brian May, slavný kytarista skupiny Queen, který je mimo jiné i držitelem doktorátu z astrofyziky, měl se svým přítelem Garikem Israelianem sen: zorganizovat setkání všech, kdo zasvětili život zkoumání a dobývání vesmíru. V roce 2011 tedy uspořádali na Kanárských ostrovech první setkání nazvané Starmus.
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!