Láska a matematika je mezinárodní bestseller, ve kterém se rusko-americký matematik Edward Frenkel zpovídá ze své nezřízené lásky k matematice a myšlení vůbec. Kniha však současně poslouží i jako podrobný úvod k Langlandsovu programu, který je asi největším a nejambicióznějším hnutím v celé moderní matematice.
Johannes Kepler je znám především jako jeden ze zakladatelů moderní astronomie. Jeho vědecké zájmy však byly daleko širší a nevyhýbaly se ani studiu soudobé alchymie. Kniha dokumentuje Keplerovy kontakty s jeho současníky, kteří se zabývali studiem alchymie a hermetických věd.
Carlo Rovelli, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa. V první části srozumitelným způsobem shrnuje, co o čase zjistila moderní fyzika.
Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji.
Ako žiť vo vesmíre Ako sa spí v mikrogravitácii? Ako sa vo vesmíre upratuje? Ako ovplyvňuje pobyt vo vesmíre ľudské telo?
Zábavná vědecká cesta a asi jedna z nejpohodlnějších misí na Měsíc od 50. let - s astrofyzikem Michaelem Bükerem a ilustrátorkou Tanjou Wehr. Konečně se o Měsíci dozvíte všechno, co jste vždy chtěli vědět, ale netroufli jste se zeptat. Konečně se o Měsíci dozvíte všechno, co jste vždy chtěli vědět, ale netroufli jste se zeptat.
Brilantný doplnok k znamenitému bestselleru Astrofyzika pre zaneprázdnených Vďaka nadšeným, fundovaným a jasne formulovaným názorom na stav súčasnej vedy a poznatkov o vesmíre vznikla na sociálnych sieťach amerického astrofyzika Neila deGrasse Tysona jedna z najväčších internetových skupín nasledovateľov.
Latinský Traktát o sféře světa anglického astronoma 13. století Iohanna de Sacrobosco, působícího na univerzitě v Paříži, se stal základní učebnicí astronomie, která byla čtena a studována až do 17. století. Jeho neobyčejný vliv je dokumentován mnoha stovkami dochovaných rukopisů i exemplářů inkunábulí a starých tisků.
Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem těžší. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže - od havárií řídicích systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice.
Více než 1 000 fascinujících faktů. Anatomie Slunce, osmi planet Sluneční soustavy, měsíců i planetek. Vše o Mezinárodní vesmírné stanici, raketách, družicích a dobývání kosmu. Zrození a zánik hvězd, černé díry, temná hmota i hledání mimozemského života. Najděte odpovědi na všechny svoje otázky o astronomii a ještě více!
Učebnice obsahuje látku pro základní kurs a bakalářskou zkoušku z matematiky na VŠE v Praze. Vzhledem k probírané látce má publikace možnost širokého využití.
Pomocí této neobyčejně názorné, bohatě ilustrované knihy se čtenář snadno zorientuje při pozorování hvězdné oblohy a porozumí pohybům Slunce, Měsíce, planet i hvězd, které jinak bývají tak matoucí. Autor jasně a srozumitelně vysvětluje jednotlivé jevy, které můžeme na obloze pozorovat, a svá vysvětlení provází přehlednými nákresy a ilustracemi.
Nakladatelství Vysokého učení technického v Brně Vutium zpřístupňuje touto knihou tři spisy Erwina Schrödingera (12. 8. 18874. 1. 1961): fyzikálně-biologické dílo Co je život?
Text je rozdělen do tří relativně samostatných kapitol, z nichž první se zabývá konečnými součty, mnohočleny, řešením rovnic a jejich soustav. Druhá kapitola je věnována metodám důkazů algebraických nerovností, třetí kapitola je zaměřená na elementární teorii čísel.
Zajímáte se o matematiku? Chcete se dozvědět, jak děti získávají představu o přirozených číslech? Přečtěte si odbornou knihu, kterou pro Vás připravila autorka z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Cyklus přednášek Stephena Hawkinga a Rogera Penrose proběhl roku 1994 na univerzitě v Cambdridgi. Debata obou fyziků se dotýkala nejsložitějších problémů soudobé fyziky, mluvilo se o počátečních podmínkách vesmíru, pohlcování informací černými dírami či o směru plynutí času.
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!