Hospodyně Jiřího Adama z Dobronína obdrží jako dárek knihu Manželské zrcadlo, která obsahuje různé rady pro život vdané ženy a také poučné příběhy. Diskutuje o ní se svou přítelkyní ze sousedství a ta si vzpomene, že zaslechla o případu, který tahle kniha popisuje. Obě napadne, že může jít o utajený zločin.
Dědicové Ignáce Heřmana přijdou o Falknovskou huť, kterou získá Leopoldova bývalá snoubenka Hildegarda, jejímž hlavním cílem je pomstít se rodu Heřmanů. Ignácovi vnuci tak musí čelit nejen jejím intrikám, ale i hospodářským potížím, které s sebou nese nový styl manufakturního podnikání. Tradiční obchod nahrazují dravé obchodní kompanie.
Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřich z Chlumu má však svých starostí tolik, že na něco takového nikdy nepomyslel. Jenže král Přemysl II. Otakar je jiného názoru. Nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí královu tetu abatyši Anežku.
Vok z Rotštejna, který se honosí erbem Markvarticů, přijde za nevyjasněných okolností o manželku Anežku, kterou najdou mrtvou pod skálou, na níž se jeho hrad tyčí nad krajinou jako orlí hnízdo. Její smrt uzavře královský popravce jako nešťastnou nehodu, jenže záhy je zabit i on.
Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy zajímavých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i císařskými úředníky a kněžími.
Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání.
Šestidílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18. století.
Jiří Adam z Dobronína se na vyjížďce před pražskými hradbami setká s Václavem Hrzánem z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Ten se mu svěří s neurčitými obavami. Následujícího dne je zavražděn jeho bratr, a to přímo v budově Královské komory. Vyšetřením neslýchaného zneuctění královského úřadu je pověřen Jiří Adam z Dobronína.
Román vypráví o osudech rodiny Wagnerů, která prožívá postupný úpadek evropské civilizace. Kniha je rozdělena na dvě části. První díl nazvaný „Jak to celé začalo“ popisuje léta 1984 – 2019 a vychází z reálného vývoje Čech a Evropy.
Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr.
Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení.
Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svou rodnou tvrz na Vysočině, kde si chce během Vánoc odpočinout. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá jeho stará kojná a prosí ho o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně.
Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala.
Na panství olomouckého biskupa se stalo několik žen obětí bestiální vraždy, kterou vesničané připisují vlkodlakovi. I když se místním po usilovné snaze podaří vraha chytit vraha a odsoudit k smrti na hranici, po čase vraždy pokračují. Přemysl Otakar II.
Nová historická sága Vlastimila Vondrušky se odehrává v době od třicetileté války až do revolučního roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství jako poslední bašta feudalismu.
Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I., otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem řeší zapeklitý případ na samém jihu Čech. Z cestování přes Šumavu mají v té době všichni strach, všude nekonečné hvozdy, kam snad ještě nevkročila lidská noha. Vesnic poskrovnu, jen tu a tam pár samot. A pořádných cest pár.
Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20.